Vladimír Darida: „Vedoucí gól byla voda na skotský mlýn…“

Vladimír Darida: „Vedoucí gól byla voda na skotský mlýn…“

Nedávno podepsal novou vylepšenou smlouvu s berlínskou Herthou, jejíž modrobílý dres obléká již od roku 2015. Také v národním týmu mu pravidelně přibývají starty, kterých má suverénně nejvíc ze všech svěřenců trenéra Jaroslava Šilhavého. Ne náhodou také čerstvě třicetiletý středopolař VLADIMÍR DARIDA často přivádí českou reprezentaci na trávník s kapitánskou páskou. V minulých dnech to bylo ve všech třech venkovních zápasech – na Kypru, v Izraeli i ve Skotsku, v nichž také odehrál největší a téměř kompletní minutáž.

Tři mezistátní zápasy v sedmi dnech, takovou porci jste asi ještě neabsolvoval! Jak jste se cítil fyzicky?

Bylo to hodně náročné, i herně, už jsem narůstající únavu pociťoval. Svoji roli v tom sehrálo i komplikované cestování, původně jsme měli z Izraele letět rovnou do Glasgow, ale místo toho jsme zamířili na další testování do Prahy a teprve potom do Skotska. Během srazu jsme i málo spali.“

A co psychické rozpoložení – čekání na hotelu, testování, přelety?

Po psychické stránce to bylo v pohodě. Máme v nároďáku dobrou partu, řekli jsme si, že s tím nic nenaděláme a je proto zbytečné si sami negativním myšlením kazit dobrou náladu v mančaftu.“

Pojďme všechna tři utkání detailněji rozebrat. Kypr měl posloužit jako rozehrání před dvěma duely Ligy národů a zároveň jako šance pro další hráče, kteří jsou většinou mimo základní jedenáctku… Proměněnou penaltou na 2:1 v závěru první půle jste dal výsledku konečnou podobu.

Z naší strany to nebyl špatný výkon, chtělo to ale odskočit domácím o dvě branky. Místo toho jsme inkasovali laciný vyrovnávací gól, naštěstí jsme si ještě do poločasu vzali z penalty vedení zpátky, jinak bychom se asi ve druhé půli ještě víc na výhru nadřeli. Neproměnili jsme několik šancí, některé situace v koncovce jsme místo jednoduššího řešení překombinovali. Zápas nás stál zbytečně moc sil.“

V Izraeli jste sice měli na začátku druhé půle dvoubrankový náskok, ale až do konce jste se strachovali o vítězství. Proč?

Dobře jsme do zápasu vstoupili, dobře jsme presovali, z toho se také zrodil náš vedoucí gól, ke kterému nám pomohl hrubou chybou domácí brankář, když nezachytil malou domů od pravého obránce. Myslím si, že jsem takového vlastence ještě nezažil! Když „Vydris“ (Matěj Vydra) hned po přestávce zvýšil na 2:0, trochu jsme propadli uspokojení, že je už asi hotovo. Nedostupovali jsme domácí hráče, byli za nimi o krok pozadu, a protože to jsou kvalitní fotbalisté, tak po kontaktním gólu Zahávího nás docela dostali pod tlak. V nastaveném čase jsme pak měli štěstí, že jejich útočník, kterého nikdo z kluků nechtěl atakovat, aby z toho nebyla penalta, trefil „Vacloše“ (Tomáše Vaclíka) do lýtka, od kterého se balon odrazil do tyče. Mohli jsme tedy o výhru přijít… Izraelci to dokázali až o tři dny později na Slovensku, kde po prvním poločase prohrávali 0:2, ale nakonec vyhráli 3:2!“

Do Skotska jste cestovali s cílem uspět, minimálně remizovat, ale brzy inkasovaný gól vše rozhodl přes následnou velkou převahu a dostatek šancí…

V Glasgow nám naopak vstup do utkání vůbec nevyšel, z prohraného běžného souboje u postranní čáry vytěžili Skotové vedoucí gól, což byla voda na jejich mlýn. Bušili jsme do nich vlastně až do konce, ale bez efektu. Měli jsme spoustu rohů, také centrů do vápna letělo dost, bohužel šance, které jsme si vypracovali, jsme nedokázali proměnit. Měli jsme minimálně na bod…“

I vy jste se ocitl v dobrých pozicích – jednou vám ale míč ukopl Matěj Vydra, podruhé jste přizvedl míč na bližší tyči, ale Součkova dorážka letěla nad břevno…

Na „Vydrise“ jsem si křikl, ať mi balon pustí, protože bych byl asi v lepší pozici k zakončení než on, ale vzal to na sebe. Nijak jsem se na něj nezlobil, v takových situacích se útočníci musejí takhle chovat. V tu dobu jsme měli ještě hodně času na vyrovnání nebo otočení výsledku. Šance „Suka“ (Tomáše Součka) přišla až v našem závěrečném tlaku, takže mrzela o to víc, předtím domácí beci zblokovali i dorážku Alexe Krále zhruba ze stejného místa…“

Jak moc mrzela dřina, která nakonec přišla vniveč?

Věděli jsme, že se Skoty potřebujeme neprohrát, abychom postup ze skupiny měli ve svých rukách. Nechali jsme na hřišti veškerou energii, ale přesto to nestačilo aspoň na remízu.“

Chyběli ve zlomových okamžicích ofenzivní hráči, kteří kvůli COVID-19 museli zůstat v karanténě?

Těžko říct, herně jsme zápas ve Skotsku zvládli i bez nich, takže v tom rozdíl nebyl. Je to i o štěstí, které jsme tentokrát neměli. Teď nás všechny o to víc mrzí, že jsme nemohli kvůli nařízené karanténě odehrát po vítězném utkání se Slováky v Bratislavě i následný zápas se Skoty v Olomouci, kde měli také velkou kliku, protože dvakrát je zachránila tyč! A držela se jich pevně i doma v Glasgow…“

Je ještě reálné pomýšlet na postup ze skupiny B právě na úkor Skotska?

Uvidíme, může se stát cokoliv, každopádně musíme v listopadu doma vyhrát nad Izraelci a Slováky. Když se nám to povede, tak budeme čekat, jak zvládnou svoje zápasy Skotové, kteří v listopadovém termínu hrají ještě důležitější zápas – v Srbsku finále play-off o postup na EURO 2020, na které by se určitě chtěli probojovat, protože Glasgow je jedním z pořadatelských měst právě naší skupiny.“

Před výkopem jste na středovém kruhu poklekli spolu s domácími fotbalisty na podporu hnutí „Black Lives Matter“, za což jste dostali následně na sociálních sítích docela pořádně za uši!

Dozvěděli jsme se to až při nástupu obou týmů na hrací plochu od rozhodčí Zwayera. Řekl mi, že Skotové pokleknou a jestli mi s tím také nebudeme mít problém. Bylo to rozhodnutí na poslední chvíli a dost těžko jsme se o tom mohli ještě pobavit, jak se jako mančaft zachováme. Nebyla to tedy od nás žádná plánovaná akce, v tu chvíli nám ale připadalo pokleknutí lepší řešení, než zůstat stát…“

Jak jste se vracel zpátky do Berlína?

Ve čtvrtek v pět ráno jsme byli v Praze na hotelu, odlet z Glasgow se o hodinu zpozdil, protože se vozidlo, které táhne letadlo na ranvej, porouchalo… Když se vracíte z prohraného zápasu, tak to koušete mnohem hůř, než když se vyhrálo. Po návratu do Berlína jsem absolvoval rychlou regeneraci, další testy na COVID-19 a čekal na jejich výsledky.“

Neměli v klubu obavy, abyste se z reprezentačního srazu nevrátil nakažený?

Docela jo a není se ani čemu divit. Proto nás všechny reprezentanty, co jsme se vrátili zpátky do klubu, separovali do jednotlivých kabin. S norským brankářem a kamarádem Runem Jarsteinem jsme společně čekali, jak jsme dopadli. Teprve potom jsme mohli na páteční trénink a odjet na hotel.“

Zatím se vám s Herthou daří mnohem lépe venku než doma. Po Frankfurtu jste v sobotu prohráli i s nováčkem Stuttgartem…

Byl to i stejný zápas jako s Eintrachtem, nedokážeme si finální přihrávkou vytvořit stoprocentní šanci. Naopak jsme už v deváté minutě inkasovali po rozehrané standardní situaci hlavou od Kempfa, druhý pak přidal po přestávce skákavou střelou z dvaceti metrů Gonzalo Castro a bylo vymalováno.“

Jak to máte s diváky na berlínském Olympijském stadionu?

Mohou jich do hlediště Olympijského stadionu jen čtyři tisícovky, což je vzhledem k jeho téměř pětasedmdesátitisícové kapacitě jako kapka v moři. Ale i tak je to mnohem lepší, než hrát zápasy úplně bez diváků jako v jarní bundeslize.“

Nyní cestujete do Lipska, které bundesligu vede, takže v sobotu s body asi moc počítat nemůžete…

Po výhře v prvním kole v Brémách byla nálada v klubu samozřejmě pohodová, teď je to horší. Škoda, že jsme nic nepřivezli z Mnichova, kde jsme vyrovnali na 3:3 dvě minuty před koncem, ale bohužel nedokázali cennou remízu s Bayernem takticky udržet. Naopak jsme mu pomohli v nastaveném čase naivním faulem, za který odpískal rozhodčí penaltu a Lewandowski nám přidal čtvrtý gól na smutnou zpáteční cestu domů…Proti silnějším týmům se nám hraje lépe, tak věřím, že to bude platit i v Lipsku. Že proti němu podáme výkon jako na Bayernu a že tentokrát neodjedeme do Berlína s prázdnou.“

V Česku na rozdíl od ostatních evropských zemí liga nuceně pauzíruje, což nelibě nesou jak kluby, které již vynaložily miliony korun, aby pravidelným testováním dodržovaly nadstandardně veškerá protikoronavirová opatření, tak i fanoušci…

Je to šílená doba, počty nakažených a hospitalizovaných stoupají, ale myslím si, že fotbal se pravidelným testováním hráčů s COVID-19 vypořádává velmi obstojně i za cenu zvýšených nákladů, které za testy kluby platí. A když se někdo z fotbalistů, kteří mají mladý a trénovaný organismus nakazí, tak to mívá vždycky lehký průběh a spraví to jen několikadenní pobyt v karanténě. Nevím, co vedlo vládu k přerušení obou ligových soutěží, když se v okolních zemích dál hraje, někde bez diváků, někde s částečně zaplněnou kapacitou. Také obava, že se fanoušci po zápasech zastaví a promísí v restauracích už nehrozí, protože jsou zavřené. Sparta s Libercem nyní musely dostat od hlavní hygieničky výjimku, aby mohly doma odehrát úvodní zápasy skupin Evropské ligy s Lille a Gentem…“

VLADIMÍR DARIDA

Narozen: 8. srpna 1990. Výška: 171 cm. Váha: 66 kg. Stav: ženatý, manželka Kateřina, syn Andreas (1,5). Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: Viktoria Plzeň (1995-2011), Baník Sokolov (2011), Viktoria Plzeň (2011-2013), SC Freiburg (Německo, 2013-2015), Hertha BSC Berlín (Německo, 2015-?). Reprezentace: 65 zápasů, 7 gólů. Největší úspěchy: postup do čtvrtfinále EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině, účast na EURO 2016 ve Francii, postup na EURO 2020, postup do osmifinále Evropské ligy (2013), postup do základní části Ligy mistrů (2011, 2013), mistr české ligy (2011, 2013), vítěz Ondrášovka cupu (2010), vítěz ankety Fotbalista roku 2017.