Tomáš Vaclík: „Začátek v Seville? Nad očekávání!“

Tomáš Vaclík: „Začátek v Seville? Nad očekávání!“

V létě udělal mílový skok v kariéře: po čtyřech letech v Basileji přijal výzvu s názvem FC Sevilla. Úvod v jednom z nejlepších evropských klubů vyšel brankáři TOMÁŠI VACLÍKOVI báječně, od prvního zápasu je jedničkou. Naopak radost mu nedělá česká reprezentace, s níž vstoupil do nové soutěže Ligy národů domácí porážkou s Ukrajinou (1:2).

Věříte, že i přes pád s Ukrajinou může český tým v Lize národů nakonec uspět?

„Soutěž se hraje rychle, naše skupina jen na čtyři zápasy. Odehraje se během tří srazů, každý bod je tudíž dobrý. Ale proč bychom nemohli uspět? Stát se může všechno. Nevidím důvod, proč bychom měli něco balit.“

Poslední kvalifikace se nepovedla, nyní jste nový cyklus zahájili prohrou. Co s týmem může udělat po psychické stránce?

„Věřím, že nic. Zápas nebyl špatný. Ukrajina byla silnější na balónu, dokázala kombinovat víc než my. Ale odvedli jsme maximum, byli jsme blízko bodu. Porážka je pochopitelně nepříjemná, začíná zase nová éra, kdy se tým začíná stabilizovat. S týmem ale prohra nic neudělá. Věřím, že další utkání, přípravu v Rusku a další zbývající v Lize národů, zvládneme líp.“

Ukrajinci vstřelili vítězný gól v nastaveném čase, po nepřehledné situaci. Co se při klíčovém momentu přihodilo?

„Přišel centr ze strany, postřehl jsem, jak si na něj nabíhá ukrajinský útočník. Míč jsem zasáhl, ale jen jsem ho lehce lízl. Kuba Brabec skákal za mnou, nestihl zareagovat, balón se pak odrazil od Honzy Bořila. Ukrajinci spadl přímo k noze. Tam se od nás odvrátilo štěstí, šlo o dost smolný gól.“

Přitom krátce předtím měl český celek roh.

„Kluci se ale stihli výborně vrátit, byli jsme vzadu v dostatečném počtu i ve správných pozicích. Jak říkám, byla to smůla.“

Kazí vám závěr celkový dojem ze zápasu? Měl jste vynikající zákroky.

„Kazí. U nás gólmanů je to ale tak, že toho můžeme pochytat, kolik chceme, ale pak se někam přimotáme a pozitivní dojem je pryč. U útočníků je to přesně naopak. Celý zápas můžou hrát tužku, v devadesáté minutě dají gól a jsou za hrdiny.“

Překvapilo vás, jak Ukrajinci díky individuální kvalitě na hřišti vládli?

„Sledovali jsme video, věděli jsme, co nás čeká. Jarmolenko s Konopljankou jsou fantastičtí, mají prsty ve všech gólech, co Ukrajina dává. Konopljanka to proti nám potvrdil. Pro nás bylo složité, že hodně míčů hráli přes Mariose, který je následně rozhazoval do stran. Jarmolenko s Konopljankou díky velké kvalitě na sebe navazovali dva, tři hráče, tím odkrývali prostory pro spoluhráče.“

Výkop utkání byl kvůli dvojitému výpadku elektrického proudu na stadiónu odložen o patnáct minut. Pro vás nepříjemná komplikace?

„Taková věc je nepříjemná, člověk je nachystaný na určitý čas. Když jsme vyběhli na rozcvičku, byla tma. Chystali jsem se na nástup, světla zhasla podruhé. Začátek se posunul naštěstí jen o čtvrt hodiny. Minulou sezónu ve Švýcarsku se zápas odložil o hodinu, nakonec se nehrálo vůbec. Patnáct minut nebyl zase takový problém.“

V létě jste se ve Švýcarsku rozloučil a přijal velkou výzvu s názvem FC Sevilla. Předčil úvod nového angažmá vaše představy?

„Celkově začátek proběhl nad očekávání. Příchod do Sevilly byl ale pro mě velkým skokem, vždyť jsem se ocitl v nejlepší lize Evropy. Navíc v jejím elitním klubu. Prvních čtrnáct dnů bylo strašně náročných. Musel jsem si zvyknout na vyšší tempo, rychlost spoluhráčů, na jejich kvalitu v zakončení. Na spoustu nových lidí kolem sebe, nový jazyk, horké počasí. Bylo toho najednou hodně. Na tréninku jsem nebyl ve své kůži.“

V zápasech se vám ale dařilo, což je důležitější.

„Ano, je to přece jen lepší varianta. (směje se) Moc mi pomohlo, že jsem hned od začátku sezóny chytal, navíc jsme bez problémů splnili první cíl - postup do Evropské ligy. Jen vstup do ligy jsme mohli mít o něco lepší. Doma s Villarrealem jsme nastřelili tyč v nastavení, derby na Betisu ovlivnila červená karta, která byla taková...

...zvláštní. Nefauloval totiž Roque Messa, nýbrž brankář Betisu. Přesto sudí udělil vašemu spoluhráči druhou žlutou.

„Všechno nasvědčuje tomu, že Roquemu druhou žlutou nakonec smažou. Takže je patrné, že verdikt nebyl správný. Bodů jsme mohli mít víc. Nicméně vzhledem k mnoha letním změnám, kdy přišel nový trenér, realizační tým a několik hráčů, myslím, že úvod sezóny je dobrý. Máme velký prostor se pořád zlepšovat.“

Jaké bylo sevillské derby na stadionu Betisu?

„Neuvěřitelné. Rivalita mezi oběma kluby je obrovská, město se vyloženě rozdělí napůl. O derby jsem hodně slyšel, realita ale předčila moje očekávání. Všechno navíc umocnila pekelná atmosféra na stadionu.“

Premiéru za Sevillu v soutěžním utkání jste nemohl mít těžší - ve Španělském superpoháru proti vám stála Barcelona.

„Bylo trochu zvláštní, že hned při mém první mistráku šlo o velkou trofej. Superpohár je ve Španělsku vysoce prestižní záležitost. Barcelona navíc hrála v nejsilnější sestavě, s Messim, Suárez, Rakitičem. Bohužel jsme nevyhráli, ale myslím, že jsme obstáli.“

Sevilla patří mezi nejlepší celky Evropy, dlouhodobě produkuje líbivý, kombinační fotbal. Jak se vám na spoluhráče z branky kouká?

„Některé naše kluky bych nechtěl bránit. Například Jesuse Navase. Neuvěřitelný hráč. Prošel velkými kluby, vyhrál spousty trofejí, přesto je hrozně skromný. Nikdy nic nevypustí, jeho přístup k tréninku je ukázkový. Kouká se mi z branky opravdu hezky, kvalitu v týmu je obrovská. Co dokáže pod tlakem třeba Ever Banega, je taky fantazie.“

Sevilla je pověstná tím, že doma je takřka neporazitelná.

„Jsou si toho vědomi. Zažil jsem to s Basilejí v Lize mistrů. První zápas ve Švýcarsku skončil bezbrankovou remízou. Marek Suchý (kapitán Basileje - pozn.) se znal ze společného působení ve Spartaku Moskva s trenérem Emerym i realizačním týmem. Po zápase se s nimi bavil, říkal jim, že ve druhém utkání v Seville se uvidí. Odpověděli mu, že doma jsou silní. Realita? Tři nula po půli, bylo vymalováno.“

Koncem září doma přivítáte Real Madrid. Troufáte si i ně něj?

„V minulém ročníku doma Sevilla porazila Barcelonu. Stadion bude plný, požene nás. Určitě nejsme bez šance.“

Během dvou měsíců jste si stihl v Seville udělal solidní jméno. Zastavují vás už fanoušci?

„Procházet po městě se můžu v klidu, nepatřím mezi hvězdy. Například Jesus Navas nebo Nolito, ti do města nemůžou vyjít vůbec. Neušli by ani deset kroků. Zatím jsme toho s rodinou moc nestihli, co se poznávání města týče. Od začátku sezony jedeme v rytmu čtvrtek - neděle. Tréninky máme sice brzo ráno, jenže vyrazit odpoledne do města v létě prostě nejde. Bylo tu jednou až sedmačtyřicet stupňů ve stínu.“

Jak jste na tom se španělštinou?

„Zatím jsme s manželkou samouci. Byli jsme delší čas hotelu, v domě jsme necelé tři týdny. Než se věci zaběhnou, bylo by složité docházet pravidelně k učiteli. Po reprezentačním srazu si ho ale začneme hledat. Dcerka začne chodit do školky, bude i podstatně víc času se španělštině věnovat. Věřím, že v do příštího srazu nároďáku uděláme ve španělštině velký posun.“

Komunikaci s obránci zvládáte ve španělštině?

„Fotbalové termíny znám. Navíc většina obránců mluví anglicky, když mi nějaké slovo vypadne, můžu si vypomoct angličtinou. V kabině se snažím hodně mluvit, kluci to oceňují.“

TOMÁŠ VACLÍK

Narozen: 29. března 1989. Výška: 188 cm. Váha: 84 kg. Stav: ženatý, manželka Martina, dcera Nicole (3). Fotbalový post: brankář. Hráčská kariéra: FC Vítkovice (2007-2010), Viktoria Žižkov (2010-2011), Sparta Praha (2012–2014), FC Basilej (Švýcarsko, 2014-2018), FC Sevilla (2018-?). Reprezentace: 21 zápasů / žádný gól. Největší úspěchy: účast na EURO 2016 ve Francii, třetí místo na EURO hráčů do 19 let (Česko 2008), bronz na EURO hráčů do 21 let (Dánsko 2011), postup do osmifinále Ligy mistrů (2014, 2017), postup do jarního play off Evropské ligy (2015), mistr švýcarské ligy (2015, 2016, 2017), mistr české ligy (2014), vítěz Poháru České pošty (2014).