Tomáš Souček: „Na derby budeme dlouho vzpomínat!“

Tomáš Souček: „Na derby budeme dlouho vzpomínat!“

V derby sice prožil smolnou chvíli, když si nešťastně srazil do sítě přihrávku sparťana Stanciua. Jinak ale patřil záložník Slavie Tomáš Souček k nejlepším na hřišti. Na sobotní zápas na Letné dlouho nezapomene, stejně jako jeho spoluhráči. Dohnat po přestávce tříbrankové manko, navíc v derby, je mimořádné. „Byli jsme po zápase v euforii,“ říká reprezentační středopolař.

S odstupem dvou dnů, převládá ve vás stále euforie, nebo jste přece jen zklamaný ze ztráty dvou bodů?

„Máme všichni v hlavách, že na zápas budeme dlouho vzpomínat. Před výkopem bychom bod určitě nebrali, mysleli jsme na výhru. Ale po takovém průběhu byla velká euforie, že jsme něco takového dokázali.“

V derby jde o neuvěřitelnou věc.

„Nejen v derby. Myslím, že tohle nemohl nikdo čekat.“

Zažil jste bláznivější zápas?

„Bavili jsme se o tom v kabině. Abychom přišli o poločase do kabiny a prohrávali o tři góly, navíc v derby, a zremizovali ho.... Nikdy jsem nic takového nezažil, většina kluků je na tom podobně.“

Co se stalo se Slavií v prvním poločase?

„Herně to nebylo zase tak špatné, ale dali jsem si tři vlastní góly. Začalo to tím, že si brankář Ondra Kolář nešťastně srazil střelu z úhlu. A potom já centr.“

Vyčítáte si tento moment?

„Stanciu dal skvělý centr, chtěl jsem pomoct defenzivě. Jedině, že bych míč nechal prolétnout, ale to jsem nemohl riskovat. Bohužel jsem si ho strčil do brány. Aby vlastenců nebylo málo, při třetím gólu zase balon tečoval Milan Škoda.“

Co vám běželo hlavou po třetí inkasované brance? Neobával jste se, že z Letné odjedete s debaklem?

„Pořád jsem si říkal, že herně máme převahu, že to není ztracené. Jenže výsledek byl šílený pro všechny. K tomu nám neuznali gól. Nebyli jsme na tom vůbec dobře. Přál jsem si, abychom dali kontaktní gól, že pak bude šance. Pomohlo nám, že byla přestávka, že jsme si to v šatně vyříkali.“

Prý bylo v kabině pořádné dusno, trenér Trpišovský řádil.

„Ze začátku to bylo ve formě povzbuzování, potom přišel trenér. Začal sice v klidu, ale vydržel mu tak deset vteřin.“

Byl v ráži?

„Spustil na nás. Evidentně nám to pomohlo, do druhé půle jsme vlétli, Sparta se nemohla dostat z vlastní poloviny. Dali jsme nakonec tři góly. Štěstí se k nám otočilo čelem v nastavení, kdy jsme vyrovnali z penalty.“

Drbete si hlavy? Pokud byste k prvnímu poločasu přistoupili jinak, vzhledem k vaší lepší herní pohodě byste zřejmě vyhráli.

„Hrou jsme byli na výši, to musí každý uznat. Pořád jsme ale dva body ztratili. V tom je jediné zklamání.“

Jako odchovanci Slavie, který coby kluk chodil fandit do kotle, jsou pro vás duely se Spartou o to výjimečnější?

„Je to pro mě největší zápas, bez debat. Pamatuju si dobře, jak jsem chodil na tribunu. Na trávníku si ale derby užívám daleko víc. Těší mě, že v nich mám pozitivní bilanci. Moje první jsme vyhráli gólem Jardy Zmrhala, nepovedlo se mi jediné, kdy Sparta otočila třemi brankami.“

Výsledek sobotního derby výrazně ovlivnil videorozhodčí, na jeho zásah nebyl uznán oběma celkům gól. Jste jeho zastáncem?

„Já ho vítám, myslím, že je to správné. Ukáže se po pravdě, jestli gól platit měl nebo ne. Odpadají pozápasové stesky, že někdo vyhrál neprávem. Jediné, co mě zlobí, je, že se po vstřeleném gólu radujete, ale on je třeba odvolaný. Spadne to z vás, pak je to psychicky ještě horší.“

Uvědomil jste si v první chvíli, že i kdyby Sparta dala v nastavení z brejku gól, neplatil by? Dodatečně nařízená penalta by ho znegovala.

„Všichni jsme reklamovali penaltu, nic jiného nás nezajímalo. Přiznávám ale, že by to bylo hodně divné.“

Věděl jste, že to byl od Stetiny faul?

„Ano, byl jsem metr od toho. Říkal jsem si, že je to stoprocentní penalta. Rozhodčí ale nepískl, docela jsme si zanadávali. Nevěděl jsem ale, že se musí situace dohrávat. Když to pak šel hlavní konzultovat s videorozhodčím, byl jsem přesvědčený, že to musí pokutový kop být.“

Troufnul byste si na něj, kdyby Škoda odmítl?

„Milan byl určený, takže jsem nad tím nepřemýšlel. Kdyby ale nebylo jiné řešení, klidně bych šel.“

Od příchodu trenéra Trpišovského pravidelně nastupujete. Cítíte, že máte ve Slavii silnou pozici?

„Měl jsem pana Trpišovského i na Žižkově a v Liberci. Cítím jeho důvěru. Na hřišti si víc dovolím, věřím si.“

To dokládá riskantní patička mezi dvěma protihráči.

„Mám na jaře podvědomě v sobě, že i kdyby se něco nepovedlo, není to konec. Je to jiné, než když vám trenér až tolik nevěří. Cítím se celkově líp. Nejen na hřišti.“

Je vám blízký styl Trpišovského?

„To také. Napadání, vysoký presink. Líbí se mi, že táhneme jeden za druhého. Neexistuje, aby půlka mančaftu bránila a půlka útočila.“

Infiltroval už Trpišovský do Slavie filozofii, s níž prorazil v předchozích angažmá?

„Bylo to rychlé. Důkazem jsou dva poslední zápasy. S Olomoucí jsme dostali gól, během patnácti minut jsme to třemi góly otočili. Jsme silní po kondiční stránce, ale i v soudržnosti týmu. Nikdy nic nezabalíme, ať je výsledek jakýkoli. Na Spartě to bylo neskutečný. Trenér i jeho asistenti jsou výborní psychologové. V kabině je samá sranda. Dopomáhají tomu, že jsme jedna parta.“

Co vám říká obhajoba titulu?

„Plzeň si hodně pomohla výhoru ve Zlíně...“

Do konce zbývá devět kol, na Plzeň ztrácíte devět bodů...

„Viktorka má ještě deset zápasů, má k dobru odložené utkání v Ostravě. Což je hodně. My se soustředíme především na druhé místo a zisk domácího poháru. Když ale uděláme devět výher, šanci máme. Není to ale jenom o nás. Po derby jsme přemýšleli i tak, že díky remíze se nám nepřiblížila Sparta.“

Nepovažujete ovšem za větší konkurenty rozjeté Jablonec s Liberecem?

„Daří se všem týmům nahoře. Sparta to nebude mít vůbec jednoduché, aby se dostala do pohárů. Výborně hraje Olomouc a Liberec, Jablonec drží na jaře skvělou sérii. Vážně bereme úplně všechny, nezaměřujeme se jenom na Spartu. Ostatně, na ni paradoxně máme největší náskok.“

V následujících dnech vás s reprezentací čeká turnaj v Číně. Prvním soupeřem bude hvězdný celek Uruguaye. Těšíte se na Suáreze a spol.?

„Letíme sice daleko, ale zahrát si proti Cavanimu, Suárezovi, Godínovi je pro nás bomba. Doufám, že všichni proti nám v pátek nastoupí. Poměřit se s takovými borci by bylo moc zajímavé.“

TOMÁŠ SOUČEK

Narozen: 27. února 1995. Výška: 190 cm. Váha: 84 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Natalie. Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: Havlíčkův Brod (2000-2004), Slavia (2004-2014), Viktoria Žižkov (2015), Slavia (2015-2017), Slovan Liberec (2017), Slavia (2017-?). Česká liga: 67 zápasů/ 9 gólů. Reprezentace: 8 zápasů / 1 gól. Největší úspěchy: debut v české reprezentaci (2017), mistr české ligy (2017), postup na EURO U21 (2017), hattrick v ligovém utkání s Ostravou (2016), člen reprezentačních výběrů do 19, 20 let.