Během úvodní sezony, kterou zkrátila pandemie koronaviru, si za Arnhem zahrál jen v Nizozemském poháru. V lize ani ťuk. V té nové se fotbalový obránce TOMÁŠ HÁJEK dočkal, ze sedmi zápasů zasáhl do šesti, z toho čtyři odehrál celé. Bývalý stoper Plzně navíc s Vitesse prožívá euforii, tým dýchá na záda vedoucímu Ajaxu.

„ARNHEM MĚL VŽDYCKY AMBICE“

„Úvod sezony se nám povedl, rveme se o první místo. Spousta kamarádů a známých se mě ptá, jestli má Arnhem na titul. Zázemím a po finanční stránce určitě ano. Navíc se tým před sezonou výborně doplnil. Nevím, jestli je to podobné ve všech ligových klubech, ale ve Vitesse se hráči hodně točí. Věřím, že všichni se tady udrží, do nového roku půjdeme se stejným kádrem. Titul je v našich možnostech. Arhnem měl vždycky velké ambice. Delší čas se neudělal úspěch, naposledy před pěti lety se vyhrál Nizozemský pohár. Všichni v klubu chtějí zase zažít evropské poháry.

„Z LAVIČKY JSEM BYL NAŠTVANÝ“

Mám radost, že na současném postavení mám podíl. Je pravda, že vzhledem k nízké vytíženosti v uplynulém ročníku jsem v létě zvažoval hostování, od druhého kola jsem ale byl pokaždé na hřišti. Poslední dvě utkání jsem však naskočil z lavičky, což jsem po třech výhrách ze čtyř zápasů, které jsem odehrál celé, nečekal. Navíc v těch utkáních byly na mužstvo výborné reference. Mluvil jsem s trenérem, byl jsem naštvaný. Jsme ale otevření k dialogu, nemáme mezi sebou žádný problém. Prý se rozhodl pro něco jiného. Můžu být naštvaný, jak chci, nic ale nezměním. Pátrat, proč sáhl ke změnám, nemá smysl. Je strašně důvodů, co si můžu myslet já nebo ostatní. Ale jediný trenér ví, jak se věci mají.

„JSME V EUFORII“

Musím makat dál a věřit, že se zase dostanu do základu. Do něj mi pomohla svým způsobem koronavirová doba. Šanci jsem využil, tým vyhrává. Jsme nyní v euforii, prožíváme obrovské nadšení. Také z toho, jaké výkony podáváme. Bude důležité, jak zareagujeme, až na nás přijde slabší období. Tehdy bude potřeba ukázat vnitřní sílu a najet zpátky na vítěznou vlnu. Abychom ukázali, že tohle nebyl jenom výkřik do tmy. Jsem rád, že jsem si zahrál nedávno proti Ajaxu. Zápasy s ním nebo s Eindhovenem jsou výjimečné. Co Ajax předvedl v předminulém ročníku Ligy mistrů, byla fantazie. Sice potom rozprodal tým, ale pořád je v Holandsku top klubem s nádherným stadionem.

„HOLANDSKÝ STYL FOTBALU JE NÁROČNĚJŠÍ“

Před týdnem Ajax nasázel Venlo třináct gólů. Výsledek vzbudil v Nizozemsku rozporuplné reakce. Jedni říkají, že výsledek je krásný, že padlo hodně gólů. Druzí však tvrdí, že takové skóre vypovídá o úrovni holandské ligy. Jenže tak to vůbec není. Do čeho Ajax kopnul, spadlo do brány. Ani Venlo není vůbec špatné, má kvalitu. Holandský styl fotbalu je náročnější. Pochopitelně, každý trenér razí jinou filozofii. Náš si hodně zakládá na kreativitě. Přijde mi, že v Česku se hodně mluví o naběhaných kilometrech během zápasu. Ale tento parametr tady není priorita.

„POUŽÍVÁM JEN ANGLIČTINU“

Jasně, také hodně běháme, presujeme, kouč chce po nás dodržovat taktický plán. Ale když se něco nepovede, ztratí se míč a vybojuje se zpátky, je to mnohem lepší než hrát zanďoura. Každopádně ofenzívní hráči jsou v holandské lize na úplně jiné úrovni než ti v Česku. Mají vyšší kvalitu. Někdy ale vůbec neřeší, jestli přijdou o míč nebo jestli dají či nedají gól. Mají tohle na salámu. Ještě se krátce zmíním o holandštině. Když někoho potkám, dokážu se ho holandsky zeptat, jak se má a podobně. Rozumím psanému. Ale mluvení je něco jiného. Angličtina je tisíckrát jednodušší, používám prakticky jen ji.“