Silný ročník nedominoval

V poslední době jsme se kvůli červnové unikátní akci „Kanonýři v Kroměříži“ častěji potkávali s dlouholetým kustodem českého národního týmu Jiřím Šímou, který před nástupem do strahovských svazových služeb pracoval v pražské Spartě. Na Letné toho před nástupem nového majitele Petra Macha hodně prožil a pochopitelně nepřestal sledovat sparťanské týmy i po svém „odejití“ z nejslavnějšího tuzemského klubu včetně těch mládežnických. Mnohokrát se nechal slyšet, že pokud Sparta nevyužije obrovský potenciál silného ročníku 1992, tak to bude neodpustitelné.

Nebylo divu, že letenští mladíci tvořili kostru reprezentačního celku do 19 let mistrovství Evropy v roce 2011 v Rumunsku, zvlášť když ho vedl Jaroslav Hřebík, který šéfoval strahovskému tréninkovému centru. Jeho svěřenci se probojovali až do finále, kde jim scházelo pět minut, aby se stali evropskými šampiony na úkor favorizovaných Španělů, kterým nakonec podlehli v prodloužení 2:3. Ze sparťanů si finálový duel zahráli Jakub Brabec, Pavel Kadeřábek, Adam Jánoš, Roman Polom, Jiří Skalák a Ladislav Krejčí. Na Letnou později přestoupili další stříbrní vicemistři brankář Tomáš Koubek z Hradce Králové a nejlepší střelec stříbrné „devatenáctky“ Tomáš Přikryl z olomoucké Sigmy. Kdyby si na jaře nezlomil nohu, určitě by v závěrečné nominaci nechyběl i Martin Frýdek, který se nestihl do šampionátu včas uzdravit. Nesmíme zapomenout i na stejně starého, lépe řečeno, mladého útočníka Václava Kadlece, který už byl v kádru národního týmu, a takže se s ním nepočítalo.

Znovu jsem si na tuto frekventovanou repliku vzpomněl o víkendu, když Sparta před odjezdem na soustředění do rakouských Korutan oznámila, že nepočítá se čtveřicí hráčů, mezi nimiž figuruje i Ladislav Krejčí starší. K úterním kulatým třicátinám to nebyl asi ten nejlepší dárek pro nejvýraznějšího protagonistu zmíněného ročníku, který dal o sobě nejen vědět při samotném šampionátu, ale jako první si odbyl premiéru v „áčku“ o rok později v listopadu v Olomouci proti Slovensku. Už předtím se zabydlel v základní sestavě svého klubu, ale jeho vrstevníci a parťáci s výjimkou Pavla Kadeřábka, který „Krejdu“ nakonec trumfl i v počtu reprezentačních startů, podobně vydlážděnou cestu neměli. Stoper Jakub Brabec to musel vzít na Letnou oklikou přes několik hostování podobně jako Jiří Skalák, který se ale v týmu nezabydlel. Univerzála Martina Frýdka Sparta pustila do Liberce, aby si ho potom odkoupila zpátky. Vitální středopolař Adam Jánoš prakticky žádnou šanci v rudém dresu nedostal. Romana Poloma zradily opakované zdravotní problémy, které mu postupně ukončily kariéru.

Tím pádem se ani nevytvořila perspektivní osa, která by i v dospělém věku válcovala tuzemskou konkurenci jako tomu bývalo s železnou pravidelností v juniorských letech. Dvaadvacetiletý trojlístek Brabec-Kadeřábek-Krejčí pomohl v roce 2014 k poslednímu mistrovskému titulu Sparty. Ale žádnou prorokovanou hegemonii to neodstartovalo, naopak postupně všichni zmizeli z letenské adresy do zahraničních klubů. Zatímco Kadeřábek se zabydlel v bundesligovém Hoffenheimu, a pokud dodrží prodloužený kontrakt, tak v něm stráví rovných deset let, dvěma dalším se takhle nevedlo. Brabec vystřídal belgický Genk, turecký Rizespor, vrátil se domů, ale i když Letná byla jeho první volba, nakonec skončil v Plzni. Odtud se vydal loni v létě do Arisu Soluň, kde fotbalově ožil a profituje z toho i reprezentace, která v něm našla spolehlivého šéfa v nově praktikovaném systému na tři stopery. Čerstvý třicátník Krejčí takovou světlou přítomnost, natož pak blízkou budoucnost bohužel nemá…