Nechybělo mnoho a vše by bylo jinak. Až Ivan Schranz ze Slavie v poslední možné chvíli rozhodl o postupu červenobílých do skupinové fáze Konferenční ligy a rázem se výchozí situace českých klubů v boji o co nejlepší postavení v tabulce pětiletého koeficientu pro nasazení v ročníku 2024/25 podstatně vylepšila. Navíc si zcela přesvědčivě účast ve stejné soutěži vybojoval i vítěz poháru 1. FC Slovácko, v Lize mistrů je Viktoria Plzeň, která však už svůj hlavní příspěvek do letošních koeficientů přidala.

Plzeň prošla kvalifikací o Ligu mistrů výborně – vyřadila tři soupeře, pětkrát vyhrála a jednou remizovala, což v této fázi znamená pro koeficienty 5,5 bodu a tomu bonus čtyři body za postup do skupiny LM, celkem tedy 9,5 bodu. Toto číslo je potřeba letos vydělit čtyřmi, protože jsme vstupovali do ročníku se čtyřmi kluby a dosavadní příspěvek mistra do tabulky koeficientů je 2,375 bodu. Vše, co by Viktoria v soubojích s Bayernem, Barcelonou a Interem Milán uhrála, by bylo jen nečekaným bonusem.

Slavia Praha má za sebou trnitou cestu třemi kvalifikačními koly. Je poctivé přiznat, že zatímco první soupeř byl pro legraci, v dalším kole čekal na Slavii jednoznačně nejsilnější možný – Panathinaikos Atény. A i ve třetím byl Rakow Čenstochová jedním ze silnějších, které nabízelo play-off Konferenční ligy. Také červenobílí si se soupeři nakonec po nervy drásajících bojích v Aténách a dvakrát s polským týmem poradili a nasbírali 4,5 bodu. Zde žádný bonus není, a tak dosavadní příspěvek nejúspěšnějšího našeho celku za posledních pět let je 1,125 bodu. Existuje ale naděje, že další významný příděl Slavia ještě přidá ve skupině. Musí však hrát všech šest zápasů, jako by šlo o vše, tedy na výhru.

Se svou troškou do mlýna přišlo i Slovácko, které uhrálo 2,5 bodu, tedy 0,625 bodu do koeficientu. I 1. FC Slovácko by mohlo ve skupině nějaký bod přidat, i když má velmi silné soupeře.

Tak trochu ironicky pak vyznívá letošní příspěvek Sparty Praha, ta uhrála jednu remízu, která se promítla do koeficientu hodnotou 0,125 bodu… Škoda, Sparta by měla bodovat mnohem výrazněji.

Takto je tedy před zahájením skupinové fáze český koeficient v tomto ročníku krásných 4,250 bodu, stejně nahrál už jen Izrael. Lichtenštejnsko, které reprezentuje jen FC Vaduz, má díky výborné bilanci tohoto klubu zatím 4,500 bodu, ale to je spíše rarita. Rusko má prozatímně přidělen koeficient 4,333 bodu z ročníku 2020/21, posledního dohraného. To jen pro formu…

Je o co hrát, jen to nezkazit

Výše popsaný zisk se promítl do tabulky koeficientů, která má před zahájením skupinových bojů tuto, pro české kluby velmi slibnou, podobu:

Tabulka koeficientů

                             18/19   19/20    20/21    21/22    22/23                        Týmy

11 Srbsko     6.000    6.000      5.500     9.500      1.875     28.875   2/ 4

12 Norsko     5.375    3.750     6.500     7.625       3.500     26.750   2/ 4

13 ČESKO     6.500    2.500     6.600     6.700       4.250     26.550   3/ 4

14 Švýcarsko 3.900   6.400     5.125     7.750        3.250     26.425   2/ 4

15 Rusko       7.583   4.666     4.333     5.300       4.333      26.215      0

16 Ukrajina    5.600   7.200     6.800     4.200       1.900      25.700   3/ 5

17 Řecko       5.100   4.900     5.100     8.000       1.625      24.725   1/ 4

18 Chorvatsko 5.750  4.375    5.900     6.000        2.625     24.650   1/ 4

19 Dánsko     4.875    5.125   4.125      7.800        2.700     24.625   3/ 5

20 Izrael       2.625     2.375   7.000     6.750        4.250      23.000   2/ 4

21 Turecko    5.500     5.000   3.100     6.700        2.400      22.700   4/ 5

22 Kypr         6.125     5.125  4.000      4.125        2.700     22.075   3/ 5

Konečné pořadí na jaře 2023 určí nasazení pro ročník 2024/25. Jak známo, výkonný výbor UEFA rozhodl, že právě od tohoto ročníku dojde ke změnám v evropských pohárech. Počty klubů ve skupinách se rozšíří z 32 na 36 a jiný bude i systém základních skupin.

Co se nemění, je fakt, že o tom, kdo je v Evropě mezi elitou a kdo je kompars, rozhoduje 15. místo v tabulce koeficientů. Když v právě běžícím ročníku uhájí české kluby alespoň patnácté místo, na které mají zatím náskok pouhých 0,850 bodu, tedy dvou výher a jedné remízy na hřišti, pak by Česko vyslalo pět týmů, mistr šel do boje o LM, vicemistr by hrál o LM také, vítěz poháru by zkusil vybojovat Evropskou ligu a dva týmy by hrály o Konferenční ligu. A jak známo, platí systém „záchranných padáků“, tedy při nezdaru ve vyšší lize je šance hrát dál o postup do skupiny v lize nižší. Země od 16. místa už taková privilegia nemají – viz nasazení českých klubů v tomto probíhajícím ročníku.

S kým Česko soupeří?

Rozdíly mezi dvanáctým Norskem a Ukrajinou, která je po vyřazení Ruska ve skutečnosti patnáctá, jsou minimální. A to ještě číhají další – Řecko a Chorvatsko nejspíše ne, protože mají ve hře už jen jeden klub, do souboje by se možná mohlo dostat Dánsko a především Turecko. To má ještě čtyři kluby, navíc ve skupinách, kde by mohly bodovat a některé i postoupit dále. Země půlměsíce by se mohla do patnáctky ještě probít.

I tak je pozice českých klubů velmi dobrá. Vše ale nyní závisí především na Slavii, jako tomu bylo i v minulých ročnících. Na červenobílých leží tíha uhrát ve skupině co nejvíce bodů (nejlépe devět nebo deset, tedy čtyři až pět výher). Úkol náročný, nikoli nesplnitelný. Ideální by bylo, kdyby Slovácko přidalo tři až čtyři body, tedy výhru a remízu nebo dvě výhry. Ještě lepší by bylo, kdyby ty body byly proti Partizanu Bělehrad.

Jen při výše uvedených ziscích bychom mohli pomýšlet na útok na pozici dvanáctého Norska, které má ve hře Bodo/Glimt a Molde, hájit pozici před Švýcarskem, které má Basilej ve velmi příjemné skupině a Curych. A odrážet nápor Ukrajiny s Doněckem, Kyjevem a týmem Dnipro-1.

A pak je tu jedna utopická meta. Jak známo, do Ligy mistrů postupuje přímo i mistr ze země na 10. místě. Dále platí, že když je vítězem LM tým, který si účast v dalším ročníku zajistí z domácí ligy, uvolní se jedna pozice a postupuje přímo i jedenáctý z tabulky koeficientů.

Na jedenáctém místě je momentálně Srbsko o 2,325 bodu před Českem. To je pět výher na hřišti. Zdá se to hodně, ale CZ Bělehrad nemá lehkou skupinu (AS Monaco, Trabzonspor a Ferencvaros) a pokud by nepostoupila ze skupiny bylo by to nadějné. O Partizanu už byla řeč – tady je důležitá úloha Slovácka, nedovolit srbskému klubu pokud možno bodovat ve vzájemných zápasech. Mimochodem – i tady je vidět, jak dvě porážky Sparty s Partizanem z letošního jara boj o jedenáctou příčku komplikují…

A stejně nepříjemné je i vyřazení Sparty nedávno Vikingem Stavenger, který pak nahrál další body. Nebýt toho, byli bychom před Norskem a blíže Srbsku. To je ale pláč nad rozlitým mlékem.

Co si tedy přát od českých klubů na podzim ve skupinové fázi?

1. Slavia Praha by měla uhrát co nejvíce bodů (čtyři až pět výher ve skupině)
   
   

2. 1. FC Slovácko s lepší bilancí v soubojích s Partizanem Bělehrad (výhra a remíza, lépe dvě výhry)
   
   

3. Viktoria Plzeň by měla alespoň jednou překvapit a zaskočit favorita (jedna výhra by znamenala dva nečekané body a 69 milionů korun do pokladny navíc)