Roman Potočný: „Jednou zahrajeme fantasticky, podruhé bídně…“

Roman Potočný: „Jednou zahrajeme fantasticky, podruhé bídně…“

S pěti vstřelenými brankami je ROMAN POTOČNÝ podle očekávání nejlepším střelcem libereckého Slovanu. Osmadvacetiletého ofenzivního záložníka či útočníka k tomu předurčují i individuální statistická čísla současného kádru Severočechů, kteří v gólové produkci zatím zrovna nezáří. I proto jsou jejich výsledky hodně rozkolísané, takže po tuctu odehraných ligových kol balancují na hraně mezi prostřední a barážovou skupinou, což je níž, než stanovený předsezónní cíl…

Měl jsem natažený levý zadní stehenní sval z poháru s Prostějovem, ale při pohybu mě bolest příliš nelimitovala, takže jsem to nikomu ani před zápasem doma s Českými Budějovicemi neříkal. Až někdy v sedmdesáté minutě si trenér všiml, že trochu kulhám, a vystřídal mě. V této sezoně jsem v tomhle utkání měl asi nejlepší individuální čísla, i když bych osobně některé svoje výkony v jiných zápasech řadil výš. Vstřelil jsem ale vyrovnávací gól na 2:2, na třetí jsem nacentroval z rohového kopu Petaru Musovi a čtvrtému předcházel penaltový faul na mě. I když penalty pravidelně kopu, tentokrát jsem exekuci záměrně přenechal Kamsovi Marovi, který přidal pojistku na tři body.


FOTBAL PŘECE NENÍ KOŠÍKOVÁ…“

Bohužel se nám nepovedlo na tuhle výhru navázat bodovým ziskem na Slovácku. Myslím si, že by průběhu zápasu odpovídala a slušela remíza. Měli jsme hrozný začátek, ani ne po deseti minutách jsme už prohrávali o dvě branky. Do konce ale zbývala ještě spousta času, takže jsme dál pokračovali ve hře, kterou nám trenéři naordinovali. Jako povzbuzení, že můžeme odvézt domů nějaké body, nám pomohl kontaktní gól do šatny. Ve druhé půli Petar (Musa) parádní ranou vyrovnal, ale neradovali jsme z toho dlouho, protože rozhodčí na pokyn VAR branku neuznal kvůli údajnému hraní rukou předtím při souboji Alexe (Baluty) s Hofmannem… Beru to tak, že je to fotbal, že jednou tenhle verdikt pomůže nám, jindy zase soupeři, nebyl to v této sezoně první takový zápas. Stejně s tím nic nenaděláme, emoce jsou zbytečné a jen si koledujete o kartu. Já ji dostal taky za kecy, když jsem rozhodčímu kvůli kouskování hry častým přerušováním řekl něco ve smyslu, že to není košíková…


I V NEDĚLI JSEM SI ŠEL ZABĚHAT!“

V závěru jsme dostali ještě třetí gól na zpáteční cestu, která byla v pátek večer z Uherského Hradiště podstatně lepší než, když jsme se sem trmáceli ve čtvrtek z Liberce šest a půl hodiny… V sobotu dopoledne jsme měli regenerační trénink, bylo v něm i víc běhání, což mi nijak nevadí, spíš naopak, protože den po utkání se nejlíp získává fyzická kondice. V neděli jsme měli volno, a tak jsme vyrazili z Liberce k manželčiným rodičům do Teplic, kde jsem si byl taky zaběhat. Mám tam takový šestikilometrový okruh v lesoparku, který jsem si střihl.


VE TŘETÍ SEZONĚ MÁM ČTVRTÉHO TRENÉRA…“

Teď reprezentační přestávce budeme mít dvakrát dvoufázové tréninky a v pátek nás čeká utkání s druholigovým Varnsdorfem. Je to zpestření, že nevyjdeme ze zápasového rytmu a je to i lepší varianta fyzické zátěže, než tréninky. Jsem ve Slovanu třetí sezonu a zažívám už čtvrtého trenéra. Každý z nich byl jiný, ale pro nás s Radimem (Breitem) to je ale pořád stejné. Musíme ho přesvědčit, že patříme do základní sestavy!


MUSÍME ZVLÁDNOUT HODNĚ PERNÝ LOS!“

Oba jsme před Libercem prošli Teplicemi, které jsme nyní vyfasovali v osmifinále MOL Cupu. Je to nepříjemný soupeř, který se po slabším úvodu v posledních zápasech rozjel a díky tomu, že vyhrával, tak nás i předskočil v průběžné ligové tabulce. Aktuálních čtrnáct bodů je míň, než jsme mohli a také měli mít. Bohužel se nám nedaří stabilizovat výkony v jednotlivých zápasech. Jednou zahrajeme fantasticky, pak to zase není žádná sláva, spíš bída, potom se opět zvedneme… Ve zbytku podzimu nás čeká hodně perný los – doma podještědské derby s Jabloncem, jedeme do Mladé Boleslavi, do Plzně, do Olomouce, hostíme Slavii… Pokud chceme hrát nahoře jako v minulých sezonách, tak musíme zabrat, i v těchto těžkých utkáních uspět, jiná cesta vzhůru nevede. Do Evropy se dá dojít ještě přes národní pohár, takže totéž platí o utkání s Teplicemi, se kterými se nám zrovna moc nedaří. Když ale hrajeme doma, tak musíme přes ně postoupit do jarního čtvrtfinále a pak se uvidí.

V Liberci mám smlouvu do konce sezony. Zatím je ticho po pěšině, ani na to nijak zvlášť nemyslím. Nechávám to na svém manažerovi Jirkovi Müllerovi, aby v pravý čas začal s vedením klubu jednat, jestli se mnou počítá dál, nebo mi má případně hledat jiné angažmá…“

ROMAN POTOČNÝ

Narozen: 25. dubna 1991. Výška: 191 cm. Váha: 84 kg. Stav: ženatý, manželka Michaela, syn Tadeáš (3). Fotbalový post: útočník. Hráčská kariéra: Roudnice nad Labem (1999-2007), Sparta Praha (2007-2009), Bohemians 1905 (2009-2011), Roudnice nad Labem (2012), SFC Opava (2013), MAS Táborsko (2013-2014), Sokol Brozany (2014-2015), FK Teplice (2015-2017), Slovan Liberec (2017-?).