Roman Hubník: „Bylo těžké dívat se z tribuny!“

Roman Hubník: „Bylo těžké dívat se z tribuny!“

Zpátky na trávníku. Za normálních okolností by kapitán Plzně Roman Hubník neslezl z trávníku, kvůli zraněnému lýtku však větší část podzimní jízdy Viktorie trpěl na tribuně. Poslední zápasy už ale opět diriguje obranu suverénních Západočechů, kteří mají po podzimu luxusní náskok 14 bodů na druhou Slavii i třetí Olomouc.

Jak jste si užil vítězný sobotní duel nad Jabloncem?
„Čekali jsme těžký zápas, což se potvrdilo. Jablonec má dobré hráče směrem dopředu, rychlostní typy. Byl těžký terén, měkký, špatně se pohybovalo. Útočník Standa Tecla byl hodně nepříjemný, docela jsem si s ním zaběhal. (směje se) Jednou nám utekl, Matúš Kozáčik nás podržel.“

Poté jste vstřelili vedoucí gól, Jablonec ale pořád hrozil.
„Za stavu jedna nula jsme si nemohli dovolit na vteřinu polevit. Jakékoliv zaváhání, ztráta míče, by smrděly rychlým brejkem. Druhý gól nás uklidnil, zápas jsme poměrně v klidu dohrávali.“

Oba góly obstaral Michael Krmenčík. Jak důležité pro Plzeň je, když je na hřišti?
„Momentálně je to náš nejklíčovější hráč. Když je na hřišti, rozhoduje zápasy. Doufám, že mu to vydrží i na jaře. V nadsázce, do čeho kopne, z toho je gól. Jsem rád, že má takovou formu. I díky němu jsme tam, kde jsme. Po podzimu máme šestačtyřicet bodů, myslím, že to je perfektní.“

Až pohádkové?
„Ztratili jsme jen dva body v Teplicích, kde jsme také měli na výhru. Že uděláme tolik bodů, určitě nikdo nečekal. Jsem rád, že máme takový náskok před Slavií a Olomoucí, čtrnáct bodů je zajímavých. Už kvůli tomu, že před sezónou nás nikdo nepasoval do role, ve které jsme. Nejen výsledkově, ale i herně jsou naše zápasy koukatelné. Fanoušci jsou spokojení. Děláme radost nejsem sobě, ale i jim.“

Upřímně, co jste si pomyslel, když v létě chodila do Sparty a Slavie jedna posila za druhou?
„Cítil jsem respekt, přicházela také velká jména. Jenže znám dobře českou ligu. Věděl jsem, že když přijde spousta cizinců, vždycky chvíli trvá, než se to sehraje. V Plzni bylo v létě minimum změn, přišli snad jen tři kluci. Kostra zůstala, je to znát. To samé lze říct o Olomouci, která se drží nahoře. V Sigmě je kádr tři roky spolu.“

Tkví kouzlo Plzně mimo jiné i v tom, že se kostra mužstva dlouhodobě nemění? A když už, tak zásahy jsou citlivé?
„Myslím, že je to náš velký trumf. Základem však je, že máme výbornou partu.“

Říká se o ní, že je specifická.
„Cítím, že to tak je. Je prostě výjimečná. Bez skvělé party by nepřišly výsledky, jaké máme. Jsem šťastný, že jsem součástí takového týmu.“

Zažehl letní návrat trenéra Pavla Vrby v týmu chuť, zopakovat úspěchy, které pod ním dosáhl dřív?
„Z tehdejší éry tu zůstalo pár hráčů, vesměs těch starších. Věděli, do čeho jdou. Do toho se doplnili mladší. Začátek sezony ještě nebyl takový, jaký by si i trenér představoval. Ovšem během podzimu jsme začali hrát to, co po nás kouč chce.“

Vyrovnali jste svoji vítěznou rekordní sérii (16 výher v řadě). Považujete to za mimořádný počin?
„Když jsme to dokázali poprvé, říkali jsme si, že v dohledné době nás nikdo nepřekoná. Za dva roky jsme to vyrovnali. Což dokumentuje sílu našeho mužstva. Odhodlání jít za každým vítězstvím. Tehdy jsme končili titulem. Snad bude teď scénář stejný.“

Plzeňští fanoušci tvrdí, že je zpátky starý dobrý Vrbův fotbal? Souhlasíte?
„Přesně tak. Fanoušci i lidé kolem říkají, že to je zase ta Plzeň, co bývala před lety. Loni jsme také bojovali do posledního kola o mistrovský titul, herně to ale bylo takové upracované, ubojované. V zápasech jsme si vypracovali jednu, dvě šance. Letos je to jiné.“

Fotbal vás musí o to víc těšit...
„Je to tak. Když jdeme na hřiště, víme, že budeme pravděpodobně dominovat, vytvářet si šance. To je příjemný pocit. Hrajeme především pro diváky. Když jsme, rok zpátky, vyhráli jedna nula, nebyl to z naší strany tak kvalitní fotbal. Pochopitelně z vítězství jsme měli radost, ale pocit z předvedené hry nás štěstím nenaplňoval. Teď si vytvoříme v utkáních spoustu šancí. Pokud jich proměníme třetinu, dosáhneme na tříbodové zisky. Baví to fanoušky, baví to nás.“

I mnozí experti prohlašují, že o mistrovském titulu je už nyní rozhodnuto. Co tomu říkáte?
„Pokud není jakákoli věc hotová na sto procent, není nic jistého. Spíš všichni říkají, že náskok čtrnácti bodů už nemůžeme ztratit. Ale je to fotbal. Ceníme si velkého náskoku, ale je před námi čtrnáct těžkých zápasů. Budeme se snažit, abychom si bodový odstup udrželi co nejdéle. Uvidíme, jak to na jaře bude.“

Zatímco tým prožila veleúspěšný podzim, vy jste kvůli zranění jeho většinu trpěl na tribuně. Byla to muka?
„Pro mě osobně to byl z fotbalového hlediska asi nejhorší podzim. Začal jsem přípravu, ale neabsolvoval ji celou. Před prvním zápasem jsem se zranil. Naskočil jsem sice proti Larnace v play off Evropské ligy, jenže v následujícím zápase s Ostravou jsem si zranění obnovil. A začal jsem od znovu.“

To muselo být psychicky náročné.
„O to víc, neboť jsem si zranění obnovil do třetice na tréninku. Bylo těžké chodit na stadion, jenom rehabilitovat a dívat se na zápasy z tribuny. Klukům se začalo dařit, bylo pak pro mě těžké probít se do sestavy. Dočkal jsem se na Slovácku, když měl Tomáš Hájek čtyři žluté karty. Trenér to pak nechal stejné i na Evropskou ligu se Steauou. Těší mě, že jsem si v závěru podzimu zahrál. Konečně mám zápasový rytmus. Celkově je tedy podzim pro mě divný. Ale je skvělé, že se klukům tak dařilo.“

Bylo pro vás složité najít herní jistotu po návratu?
„Nebylo to jednoduché. Když hraju, mám jistotu. Cítím to sám na sobě, vnímají to i spoluhráči. Jak nejsem delší dobu v permanenci, je to znát. I když člověk dře v tréninku na maximum, zatížení není jako v zápasech. Dva tři měsíce absence v utkáních se negativně projeví. Obrovsky. Pravidelný herní rytmus je zásadní. Bez něj člověk nemá tak velkou pohodu.“

Těšíte se proto na zimní přípravu?
„Stoprocentně! Ani nejde vyjádřit slovy, jak se na zimní dril těším. Naberu síly, budu nachystaný na jarní boj o titul.“

Podzim uzavřete ve čtvrtek v Izraeli, na půdě Beer Ševy váš čeká poslední duel ve skupině Evropské ligy. Postup máte jistý, jaká bude vaše hlavní motivace?
„Jistotu máme, ale můžeme se do play off kvalifikovat z prvního místa. Pokud ta šance existuje, pokusíme se ji využít. Nemusíme skončit první, ani pokud v Beer Ševě vyhrajeme, nezáleží jen na nás.“

Je úleva, že v závěrečném utkání podzimu nemusíte, nýbrž můžete?
„Takový scénář jsme si v létě přáli. Jsem moc rád, že jedeme do Izraele v situaci, kdy máme postup v kapse. Počítám, že to pro nás bude nesmírně těžké, v Izraeli se nehraje lehce. Příliš mužstev tam nevyhrává. Beer Ševa už šanci na postup nemá, uvidíme, jak se k utkání postaví.“

ROMAN HUBNÍK

Narozen: 6. června 1984. Výška: 190 cm. Váha: 83 kg. Stav: svobodný, syn Patrik (6). Fotbalový post: obránce. Hráčská kariéra: Sigma Olomouc (1998-2007), FK Moskva (Rusko, 2007-2008), Sparta Praha (2009), Hertha BSC Berlín (Německo, 2010-2013), Viktoria Plzeň (2013-2015), Sigma Olomouc (2015 - ?), Viktoria Plzeň (2016-?). Česká liga: 220 zápasů/12 gólů. Reprezentace: 29/3. Největší úspěchy: postup do čtvrtfinále EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině, české tituly se Spartou (2010) a Plzní (2015, 2016), účastník mistrovství Evropy hráčů do 21 let v Nizozemsku (2007), postup do osmifinále Evropské ligy (2014), postup do vyřazovací části Evropské ligy (2017), vítěz Superpoháru FAČR (2015).