Pavel Hoftych: „Nezvládáme poslední kroky…“

Pavel Hoftych: „Nezvládáme poslední kroky…“

Po osmi letech se vrátil do české nejvyšší soutěže jako trenér, když usedl na lavičku Liberce. Po překvapivém vítězství Slovanu v úvodním kole v Ostravě nad Baníkem však svěřenci PAVLA HOFTYCHA v dalších čtyřech už nebodovali. Dvaapadesátiletý kouč však situaci Severočechů po sérii porážek, které je dostaly ke dnu tabulky, nevidí zdaleka tak černě.

Nenaplnili jste tak trochu fotbalové pořekadlo, že „první vyhrání z kapsy vyhání“?

Sešlo se víc negativních věcí dohromady. Letní příprava byla extrémně krátká, do Sparty odešel klíčový útočník a nejlepší střelec Libor Kozák, takže jsme museli poskládat útok z hráčů, kteří toho v minulé sezoně moc neodehráli – Pázlera, Musy a Kuchty. Kromě malé herní praxe na tom byli i špatně kondičně. Jejich výkony jdou sice postupně nahoru, ale pořád nás trápí nízká produktivita. Nechci, aby to vypadalo jako alibistická výmluva, ale některé sporné verdikty rozhodčích nás obraly o body, které nám samozřejmě nyní scházejí. V Ostravě se na nás kopala vymyšlená penalta, že ji domácí neproměnili a my jsme nakonec nad Baníkem vyhráli, na tom nic nemění. Ve Zlíně nám naopak byla těsně před koncem upřená jasná penalta, ze které jsme mohli vyrovnat. V nastaveném čase domácího utkání s Olomoucí jsme, myslím, vstřelili regulérní vyrovnávací gól, který nebyl uznaný…“

Šňůru porážek jste nepřetrhli ani s mistrovskou Slavií…

Počtvrté jsme prohráli o gól. Musu a Kuchtu jsme v Edenu nemohli postavit, protože jsou kmenovými hráči Slavie. Hráči zápas odmakali, ve druhém poločase jsme v některých pasážích byli i lepším týmem, ale znovu jsme doplatili, že nezvládáme poslední kroky - herní situace v závěrečných patnácti procentech hřiště, tedy před šestnáctkou soupeře. To je pro nás kritický prostor, kde bohužel končí špatnou přihrávkou či nevhodným řešením drtivá většina dobře rozehraných akcí. Naopak v závěru první půle jsme inkasovali jediný gól po zbytečné ztrátě Nešického u postranní čáry.“

V liberecké sestavě chyběl Oscar, který o den později přestoupil do Slavie. Bylo to citelné oslabení?

O jeho přestupu do Slavie se jednalo v týdnu před vzájemným sobotním utkáním v Edenu. Proto jeho případné nasazení do hry mi nedávalo smysl, i on byl už myšlenkami někde jinde. Samozřejmě, že do té doby patřil k oporám týmu, těžil z běžecké síly a perfektního timingu, takže byl takovým zlodějem míčů, které odebíral soupeřům. O to víc nám proti Slavii chyběl jeho celoplošný akční rádius. S prodejem hráčů musíte jako trenér v Liberci počítat, i když to je třeba last minute.“

Červenobílí se nemohli proti Slovanu opřít o dvanáctého hráče – svoje fanoušky, protože se hrálo bez diváků. Pro vás to ale nebyla první taková zkušenost!

Na zavřeném stadionu prodělal především fotbal, normálně by přišlo do Edenu tak patnáct tisíc diváků a hrálo by se v úplně jiné atmosféře. Souhlasím s „Trpišákem“ (Jindřichem Trpišovským), že to byl fotbalový pohřeb, i když my jsme v tom byli nevinně. Zažili jsme to s Radkem Látalem na vlastní kůži v minulé sezoně v Trnavě a hned dvakrát. Nejdřív v prvním předkole Ligy mistrů s bosenským týmem Zrinjski Mostar a potom ve skupině Evropské ligy proti Dinamu Záhřeb. Pykali jsme za excesy zhruba desítky fanoušků Spartaku, kterým vedení klubu stejně jako Slavia všemožně vycházelo vstříc, aby jejich chování zůstalo v normě, ale ve finále to bylo stejně k ničemu. Přišlo se o dost velké peníze, které by se vybraly ze vstupného, a musely se naopak zaplatit vysoké pokuty do pokladny UEFA…“

Také v příštím kole hrajete venku – v Karviné, která je jako jediná v aktuální tabulce pod vámi…

Radši bychom s ní hráli doma, zpátky do sestavy se vrátí Kuchta, tak snad budeme směrem dopředu nebezpečnější. Los se s námi do zářijové reprezentační přestávky moc nemazlil. Máme už za sebou Baník, Plzeň, Olomouc, Slavii, tedy mančafty, které se budou pohybovat na špici. Hrajeme v osmi podzimních kolech pětkrát venku, po Karviné přijede do Liberce Sparta, a pak cestujeme naopak my do Prahy – na Bohemku. Ale věřím, že z těchto tří zápasů nějaké body vyválčíme, aby se nám lépe dýchalo a odrazili jsme se od spodku tabulky. To je jediná, samozřejmě dost podstatná věc, která mi zatím schází ke spokojenosti. Podmínky pro fotbal jsou v Liberci perfektní, klub má skvělé zázemí, v realizačním týmu mám kolem sebe kluky, se kterými si dlouhodobě názorově i lidsky rozumím.“

Od nové sezony dostávají od rozhodčích žluté karty za nevhodné chování i členové realizačního týmu. Vy jste už vyfasoval dvě!

Udělování karet osobně nepovažuji za přínosné pro fotbal, ale protože je to zakotvené nově v pravidlech, tak to musím respektovat. To ale zároveň neznamená, že zůstanu přilepený na lavičce. Když se mi sporný verdikt nebude líbit, tak to prostě rozhodčím od lajny řeknu, jak jsem zvyklý!“

PAVEL HOFTYCH

Narozen: 9. května 1967. Trenérská kariéra: FC Zlín (2006-2008), Bohemians Praha 1905 (2008-2011), Spartak Trnava (Slovensko, 2011-2012), Dynamo České Budějovice (2013), reprezentace U-19 (2014), reprezentace U-20 (2014-2015), reprezentace U-18 (2015), Slovan Liberec (2019-?). Největší úspěchy: druhé místo ve slovenské lize (2012). Zajímavost: v roce 2016 se vrátil do Trnavy, kde zastával funkci generálního manažera. Vloni se Spartakem získal po 45 letech mistrovský titul, tým pod vedením nového českého kouče Radoslava Látala postoupil do základní skupiny Evropské ligy, oba v klubu na konci roku 2018 sami skončili.