Ondřej Kúdela: „Postup přes Sevillu by byl fantastický úspěch!“

Ondřej Kúdela: „Postup přes Sevillu by byl fantastický úspěch!“

Sešívaná pohádka. Obránce Ondřej Kúdela zažívá v 31 letech nejhezčí období kariéry. Stříbrný z MS dvacítek v roce 2007 v takový scénář už asi nedoufal. Ve Slavii však chytil druhý dech, patří mezi klíčové stopery. S červenobílými útočí na titul, ve čtvrtek se s nimi pokusí o senzaci: vyřadit Sevillu v osmifinále Evropské ligy.

Na odvetu se Sevillou jste se naladili čtyřgólovou výhrou nad ostravským Baníkem. Měl zápas ze strany Slavie vůbec nějakou vadu?

„Těší mě, že se nám takhle povedl. De facto rozhodl první gól, který jsme dali brzy. Po náročném čtvrtečním zápase v Seville přišly změny v sestavě, hned na sedmi místech. Někteří kluci hráli vedle sebe poprvé. Byli jsme v očekávání, jak to bude vypadat.“

Evidentně dobře.

„Utkání jsme výborně zvládli, měli jsme ho devadesát minut pod kontrolou. Se vším respektem k Baníku, nevypracoval si žádnou šanci, nevyprodukoval snad ani jednu nebezpečnou střelu.“

Musí být příjemné vědět, že tým má stejnou sílu i notně obměněný.

„Rozhodně. Je dobré zjištění, že kluci, kteří delší čas nehráli, ukázali trenérovi, že s nimi musí počítat.“

Vy jste jedním z těch, kteří jsou prakticky pořád v permanenci. Přivítal byste také menší oraz?

„Kdepak. Vážím si strašně moc, že jsem v základní sestavě. Konkurence ve Slavii je neskutečně velká. Doufám jen, že to bude takhle pokračovat dál. Pochopitelně, nohy bolí, únava se stupňuje. Ale když se daří, vyhrává, vždycky se regeneruje snadněji. Za týden je navíc reprezentační pauza, během ní načerpáme sílu.“

Brzy vám bude 32 let. Nepřipadá vám jako sen, že vás v tomto věku potkalo takové angažmá? Bojujete o titul, o Ligu mistrů.

„Je to zajímavé, určitě. Přiznávám, že jsem takový scénář už nečekal. Vážím si, že jsem dostal možnost být ve Slavii v takové éře, v takovém týmu. Užívám si to se, ovšem se vší pokorou. Sezona je výborně rozehraná. Vedeme ligu, hrajeme o čtvrtfinále Evropské ligy, máme šanci vyhrát domácí pohár.“

Berete angažmá v Edenu za jakousi odměnu za trpělivost?

„Prostě to tak přišlo. Nevracím se k tomu, co mohlo být. Žiju tím, co je. Je jedno, že jsem na vrcholu v takovém věku, naopak je to super. Ale já jsem byl spokojený i na předchozích angažmá. Je pravda, že v Mladé Boleslavi jsme si základní skupinu evropských pohárů nezahráli. Ale pod trenérem Jarolímem jsem pravidelně nastupoval, měl jsem s ním dobrou zkušenost.“

Potom jste přestoupil do Liberce, kde jste se potkal s trenérem Trpišovským. Pro vás klíčové setkání?

„Musím říct, že jsem byl v Liberci nadšený, maximálně spokojený. Slovan je pro mě jeden z nejskvělejších klubů, kterými jsem prošel. Měl jsem možnost poznat, jak se dělá úspěch v menším klubu. Zjistit, proč to v Liberci funguje, a proč jinde ne. Štaci ve Slovanu beru jako velkou zkušenost do budoucna, co se týká období po fotbalové kariéře.“

Když kouč Trpišovský odcházel z Liberce do Slavie, věřil jste, že si vás vezme s sebou?

„Čekal, nečekal. Byl jsem prostě rád, že se přestup zrealizoval. Taková nabídka se neodmítá. Ale na Slovan nedám dopustit.“

Trpišovský platí za vynikajícího psychologa, dokáže si získat hráče na svoji stranu, kabina táhne za jeden provaz. Vytvořil stejně pozitivní duch i ve Slavii?

„Ano. Samozřejmě, zpočátku se hráči i trenéři mezi sebou poznávají, správná chemie se tvoří postupně. Trenér musí hráče poznat hlouběji, aby věděl, co od nich čekat. Pan Trpišovský dbá významně také na charakter, zjistí si o hráčích spoustu informací. Velkou zásluhu na tom mají také jeho asistenti, mají mezi sebou skvělou partu. Sázejí na hráče, kteří jsou odolní, charakterní, kteří se dokáží rozdat pro mužstvo. Myslím, že se mu brzy podařilo dostat hráčům pod kůži. Aby styl, který po nich vyžaduje, přenesli na hřiště. Myslím, že to funguje. Navíc tvoří dobrý tandem s Honzou Nezmarem, je mezi nimi stoprocentní důvěra.“

Byla ukázka vnitřní síly Slavie, jak se bleskově oklepala z prohry v Plzni?

„Je pravda, že zápas v Plzni nám vůbec nevyšel. Hráli jsme špatně, mdle, vlažně. Neměli jsme drajv, jako jindy. Šlo o varování, že takhle to dál nejde, že s podobnými výkony bychom mohli narazit. Každý si memento vzal k srdci, nebyla třeba dělat žádnou paniku. Naše odpověď v odvetě s Genkem byla parádní, Plzeň jsme dokonale odčinili. Výsledkově i herně. Povedený duel nám znovu dodal sebedůvěru. Tím byla Plzeň uzavřena, od té doby jedeme. Teď si jenom přejeme, abychom ligu dotáhli do zdárného konce.“

Šest kol před koncem základní části máte na druhou Plzeň, vzhledem k lepší vzájemné bilanci, vlastně náskok sedmi bodů. Cítíte, že titul je blízko?

„Po posledním kole jsme našemu cíli blíž o tři body. Ale před námi je pořád spousta zápasů. Nadstavba může být zrádná, bude se hrát poprvé. Víme, že hrajeme o nejvyšší příčku, nicméně cesta za ní ještě dlouhá.“

Teď zase musíte z ligy přepnout na poháry, ve čtvrtek vás čeká odveta se Sevillou v osmifinále Evropské ligy. Ve Španělsku jste uhráli nadějnou remízu 2:2, zvýšily se po ní postupové šance Slavie?

„Bylo by neskonale troufalé něco takového tvrdit. Sevilla vyhrála třikrát v řadě Evropskou ligu, má neskutečnou kvalitu. Je to vysoká škola fotbalu. Pro někoho možná nemá zvučné jméno, pro mě však ano. Všichni koukají na Arsenal, Chelsea, ale Sevilla je prostě top tým. Ostatně, měli jsme možnost to poznat na jejím hřišti. Teď nás čeká zkušenost číslo dva. Odveta bude ještě těžší. Byl by fantastický úspěch jít dál. Ale proč by se nemohl povést?“

Čelil jste někdy větší kvalitě?

„Pokud jde o klubou úroveň, tak nikoli. Na té reprezentační jsem zažil finále mistrovství světa dvacítek proti Argentině, zatím ho nic netrumflo. V Seville jsem potkal dva tehdejší argentinské protihráče, záložníka Banegu a pravého obránce Mercada. Jak jsem je uviděl, hned jsem si finále vybavil. Ale abych se vrátil k Seville. Co se týká práce s míčem, taktické vyspělosti, rychlosti myšlení, je na nejvyšší úrovni. My jsme je možná chytli v době, kdy nemají výsledky, jaké by si představovali.“

To už neplatí, o víkendu nasázeli v La Lize pět branek San Sebastianu. Neobáváte se, že se Sevilla zase rozjela?

„Asi jsme je trošku rozdráždili. (směje se) Doufám, že k nám nepřijedou nadměrně nažhavení. V Seville jsme je zaskočili naším stylem, věřím, že se nám to podaří také v Edenu. Myslím, že soupeř nebude na nic čekat. Pokud chce postoupit, musí dát minimálně jeden gól.“

Počítáte s tím, že vy nejspíš také? Sevilla totiž jen výjimečně vyjde gólově naprázdno.

„Jsme si toho vědomi, nulu vzadu proti ní neuhrála ani Barcelona. Nesmíme ji pustit do kolotoče přihrávek, aby nás rozebrala. Je třeba být aktivní, jako v prvním zápase. Podle mě postup vede přes minimálně jednu vstřelenou branku.“

Dá se na takové zápasy připravit v české lize? Trvá chvíli, než přivyknete vyššímu tempu?

„Když vezmu poslední ligový zápas s Ostravou, měli jsme poměrně dost času na rozehrávku. I proti některým soupeřům ve skupině Evropské ligy. Ale Sevilla je úplně jiný level. V intenzitě, rychlejším napadáním. Se vším respektem k soupeřům v české lize, ve hře Sevilly se objevují nadstandardní věci, které u nás málokdo předvede.“

O to těžší je přepnout na nadstandardní mód Sevilly?

„Ukázalo to hned v první minutě, kdy potrestala naše zaváhání. Každou i sebemenší chybu dokáže potrestat. Minimálně si z ní vytvoří šanci. O to víc se na čtvrtek musíme nachystat, být maximálně ostražití.“

Na podzim jste se po deseti letech vrátil do české reprezentace. Byť jste do zápasů na Slovensku a s Ukrajinou nezasáhl, berete pozvánku za další pozitivní bod v této sezoně?

„Stoprocentně. Reprezentace je za odměnu, nemůže v ní hrát každý. Byť jsem přijel dodatečně, byl jsem šťastný.“

ONDŘEJ KÚDELA

Narozen: 26. března 1987. Výška: 179 cm. Váha: 75 kg. Fotbalový post: obránce/záložník. Stav: svobodný, přítelkyně Markéta, syn Ondřej (8 měsíců). Hráčská kariéra: 1. FC Slovácko (1993-2007), Sparta Praha (2007), SK Kladno (2007), Sparta Praha (2007-2009), FK Mladá Boleslav (2009-2014), Ordabasy Šymkent (Kazachstán, 2014), FK Mladá Boleslav (2014-2017), Slovan Liberec (2017-2018), Slavia Praha (2018-?). Bilance v české lize: 277 zápasů / 14 gólů. Největší úspěchy: vicemistr světa kategorie U20 (2007), postup do osmifinále Evropské ligy (2019), člen reprezentačních výběrů do 17, 18, 19, 20 a 21 let, druhé místo v české lize (2018).