Ondřej Čelůstka: „Prožívám nádherné období!“

Ondřej Čelůstka: „Prožívám nádherné období!“

Skvělý čas. V srpnu se stal obránce ONDŘEJ ČELŮSTKA poprvé otcem, v říjnu se vrátil do české reprezentace. Radost mu dělá i Antalyaspor, po sobotním triumfu na půdě Kasimpasy (2:1) tým z tureckého letoviska poskočil na třetí příčku v lize.

Bylo venkovní vítězství nad Kasimpasou nad plán?

„Také Kasimpasa zažívá povedený podzim. Víme o její síle, mají vynikající ofenzívní hráče v čele s nejlepším střelcem turecké ligy Mbayem. Skvělý je i Trezeguet, velkou roli hraje ve středu zálohy David Pavelka. O to víc si obratu ceníme.“

Vypovídá obrat o vaší velké vnitřní síle?

„Stoprocentně. Zvládli jsme utkání velice dobře týmově, jako všechna v poslední době. Jsme organizovaní, koncentrovaní. Uhlídali jsme šikovné hráče Kasimpasy, vezeme nakonec tři body, což je hodně solidní. Měl jsem po zápase o to větší radost, protože můj brácha Tomáš vyhrál s Pardubicemi důležitý zápas proti Táborsku. Udrželi tím krok se špičkou tabulky ve druhé lize. Má teď velkou formu, moc mu fandím. Rodiče nám v sobotu večer volali celí šťastní, že šest bodů je doma.“

Proběhla symbolická oslava na dálku?

„Výhru nad Kasimpasou jsme oslavili s prezidentem v kabině hned po zápase. Tlačili jsme ho do vyšších prémií.“ (směje se)

Úspěšně?

„Museli jsme ho trošku poždímat, využít situace.“

Proč jste před týdnem vynechal duel s Trabzonsporem?

„Přivezl jsem si z posledního reprezentačního zápasu na Ukrajině zlomený malíček. Do toho přišlo stěhování s malým tříměsíčním synkem do Antalye...“

Následující derby s Alanyí jste však odehrál.

„Doteď jsem neměl nic zlomené, nenapadlo mě, že by to mohla být fraktura. Proto jsem do zápasu šel. Po něm mi ale ruka hodně natekla, pořádně bolela. Klubový doktor mě okamžitě poslal do nemocnice na rentgen, ten samý den jsem podstoupil malý chirurgický zákrok.“

To jste se ale rychle vrátil na hřiště. Nosíte speciální dlahu?

„Je pravda, že bolesti jsem se úplně nezbavil. Ale nechtěl jsem čekat, jsem zvyklý hrát. Prst jsem si zavázal speciální bandáží. Ještě nějaký čas ji budu muset nosit. Do prstu mi ale při operaci implantovali dva malé šroubky na zpevnění, aby se kost lépe hojila. Musel jsem ale vynechat zápas proti Trabzonsporu, na který jsem se moc těšil. Dva roky jsem tam působil, navíc za Trabzonspor teď hraje spoluhráč z národního mužstva Filip Novák. Kopneme si proti sobě až na jaře.“

V sobotu proti vám stál jiný český reprezentant, David Pavelka. Prohodili jste spolu pár slov?

„Bavili jsme se jen krátce před zápasem, potom chvilku po něm. David byl pochopitelně z prohry zklamaný.“

Antalyaspor na podzim válí, vyhoupli jste se mezi tureckou elitu. Pomýšlíte na evropské poháry?

„Jak bývá v Turecku zvykem, po několika úspěšných výsledcích panuje velká euforie. Spíš ji ale brzdím, sezona zdaleka neskončila. Je teprve jedenácté kolo. Myslím, že z toho není potřeba dělat velké haló.“

Oproti uplynulému ročníku jde jistě o příjemnou změnu.

„Loňská sezona byla sezonou hrůzy. Ze všech čtyř, které v Antalyasporu působím, byla jasně nejhorší. Spousta věcí byla špatně, nepovedly se velké nákupy. Nakonec jsme měli co dělat, abychom se zachránili. Kostra, která je v klubu delší čas a do níž se neskromně řadím i já, těžkou chvíli zvládla.“

Čekali jste tak výrazný vzestup?

„Vzhledem k uplynulému ročníku nás spousta lidí v Turecku pasovala na spodní příčky. Jsem rád, že jim ukazujeme opak. Daří se nám jako předminulou sezonu, kdy nám jen kvůli triumfu Konyasporu v Tureckém poháru utekla Evropská liga. Bylo by fajn tehdejší pátou příčku zopakovat.“

Pročistil se odchody hvězd vzduch v kabině?

„Především zůstala osa, do které se vhodně dosadily posily. Klub neudělal hloupost, jako loni v létě. Tehdy přišlo osm nových hráčů včetně dvou velkých jmen, která nesedla do kabiny a za půl roku se pakovala. Nyní se kádr citlivě doplnil. Jen na dvou, třech pozicích. Ladí nám to dohromady, hrajeme srdcem. Duch týmu je zdravý.“

V Turecku je týmový duch spíš vzácný, že.

„V lize působí hodně individualit, ne každé mužstvo funguje jako naše. Antalyaspor je jednou z mála výjimek. Hrajeme bez velkého jména, Samuel Eto´o je už také pryč. Jsem rád, že si tahle dobře vedeme.“

Překvapením je klopýtání Fenerbahce, které se potácí u dna tabulky. Jak Turci berou trápení tradičního klubu?

„Překvapení je to pro všechny. Vzhledem k tomu, že Fenerbahce má po celé zemi nejvíc fanoušků, je to pro ně docela silná káva. Mají pouze deset bodů. Zaplaťpánbůh pro ně zremizovali v pátek velké derby s Galatasaray, prohrávali totiž o dva góly. Trápí se i v Evropské lize. Není to to silné Fenerbahce, které známe.“

Jak nesou úpadek divocí fanoušci Fenerbahce?

„Samozřejmě současný stav neberou dobře. Jsou fanatičtí, pro klub dýchají, moc mu fandí. Tohle je pro ně hodně těžké.“

Vy máte opačné starosti. Osobně, i vzhledem k narození synka Sebastiena, prožíváte nejhezčí chvíle v životě?

„S čistým svědomím můžu říct, že prožívám jedno z nejlepších období. Od narození syna, přes návrat do reprezentace, který přišel za nového trenéra Šilhavého. Cítím se dobře v klubu, daří se nám. Je to fajn.“

V létě o vás měla zájem Sparta, nakonec jste prodloužil o dva roky kontrakt v Antalyasporu. Bylo rozhodování těžké, nebo jste měl jasno?

„Je pravda, že jsme se Spartou jednali. Ale pro mě byla priorita zůstat v zahraničí. Navíc, když mi vedení nabídlo lepší smlouvou, nebylo moc co řešit. V Turecku působím už šestou sezonu, znám dobře prostředí, fotbal i lidi. Myslím, že jsem si tu už vykopal nějaké jméno. Finále tedy bylo jasné.“

V srpnu se vám narodil syn Sebastien. Jak se jako čerstvý otec cítíte?

„Pochopitelně se v mém životě věci změnily. Po trénincích nebo po zápasech se na stadionu sbalím a uháním domů za malým. Pomazlit se s ním, pohrát si. Je to nádhera.“

Létal jste za manželkou a synem první měsíce často?

„Termín porodu měla manželka v době letní přípravy, vyřešili jsme to tedy tak, že rodila na Moravě, v Uherském Hradišti. Potom nastalo období, kdy malý podstupoval očkování, nechtěli jsme ho zatěžovat přeletem do Turecka, kde je oproti Česku velký rozdíl v klimatu. Byli se ženou doma, já za nimi létal na otočku, co to šlo. Po říjnovém reprezentačním srazu jsme už všichni tři v Turecku.“

Příští týden česká národní tým poslední letošní sraz. Po přípravě v Polsku se postavíte v Lize národů Slovákům, které jste v říjnu v Trnavě porazili 2:1. Zmáknete je i podruhé?

„Slovensko změnilo trenéra. Víme, jak to zafungovalo u nás. Byli jsme úplně jiný tým, hráli jsme s úplně jiným zaujetím. To samé teď budou zažívat Slováci. Ale my nepůjdeme na hřiště s ničím jiným, než že chceme vyhrát.“

ONDŘEJ ČELŮSTKA

Narozen: 18. června 1989. Výška: 186 cm. Váha: 80 kg. Stav: ženatý, manželka Hana, syn Sebastien (3 měsíce). Fotbalový post: obránce. Hráčská kariéra: Tescoma Zlín (1996-2009), Slavia Praha (2009-2010), Palermo (2010), Slavia Praha (2010-2011), Trabzonspor (2011-2013), Sunderland (2013-2014), Norimberk (2014-2015), Antalyaspor (2015-?). Česká liga: 65 zápasů / 6 gólů. Reprezentace: 6 zápasů / 1 gól. Největší úspěchy: postup do základní skupiny Ligy mistrů (2011), finalista Anglického poháru (2014), účastník EURO U21 (2011), účastník MS U19 (2009).