Moderna bez faulů

Takovou dominanci anglická Premier League nezažila. Fotbalisté Liverpoolu se mílovými kroky blíží po dlouhých třiceti letech k zisku mistrovského titulu. Vítěz posledního ročníku Ligy mistrů i nedávného mistrovství světa klubů láme v kolébce fotbalu historické rekordy jako na běžícím páse, na charismatického německého kouče Jürgena Kloppa a jeho svěřence se valí lavina superlativů nejen za více jak roční šňůru bez ligové porážky, ale i za moderní herní pojetí, na které je labužnické se dívat.

Liverpoolská „rudá mašina“ svoje soupeře válcuje týmovými propracovanými kombinacemi, při kterých je zároveň decimuje běháním bez míče prakticky po celém hřišti. Není to však někdejší barcelonská „tika-taka“ Messiho a spol., která byla místy až uspávající i pro fanoušky. Z každé akce „Reds“ hrozí akutní gólové nebezpečí od sehraného útočného triumvirátu Salah – Firmino - Mané, který občas svoje důmyslné narážečky či průnikové přihrávky přežene na úkor efektivního zakončení. Jenže ani pak většinou protivníkovi nesvitne rychlá či reálná šance na odvetný úder. Kloppovi vyvolení totiž dokáží bleskově hodit zpátečku a zadusit protiútok hned v zárodku. A ještě k tomu bez faulů!

Chcete důkazy? Suverénní lídr, který měl nabitý vánočně-novoroční program, otevíral kalendářní rok 2020 duelem se šestým Sheffieldem United na Anfield Roadu. Domácí hráči se dopustili prvního nedovoleného zákroku až ve 41. minutě, kdy se ve středu hřiště provinil proti pravidlům stoper Joe Gomez, který naskočil stabilně do základní sestavy až místo marodů Matipa či Lovrena. Nutno ještě dodat, že tím vyrovnal aktuální počet faulů na 1:1 a po závěrečném hvizdu rozhodčího to byla rovněž remíza 5:5. Nebyla to ale náhoda, že by se oba týmy k sobě chovaly na trávníku mimořádně galantně. V ostře sledovaném sobotním londýnském zápase finalisty Ligy mistrů Tottenhamu s jeho liverpoolským přemožitelem, který byl zároveň i hodně medializovaným soubojem renomovaných trenérských stratégů Mourinha a Kloppa, byla konečná bilance faulů 4:8!

Samozřejmě, že nezanedbatelný podíl na spádu hry mají i rozhodčí a jejich cit, kdy už je třeba písknout, byť se to důraznými, ale nezáludnými zákroky oboustranně hemží. Hlavně „filmaři“ mají smůlu, protože ostrovní arbitři jim v drtivé většině neskočí na špek, aby poskytli jejich týmu nezaslouženou výhodu. Ostatně také fanoušci v nejprestižnější klubové soutěži světa nechtějí, aby jim neustálým kouskováním kazili milovanou hru, kvůli které odnepaměti vyprodávají tamní stadiony.

V české lize rapidně nepřibývá diváků, ani neubývá faulů. Někdy to není fotbal, ale spíš „soubojovaná“, jak to nedávno slovním novotvarem označil dnes už bývalý trenér „Klokanů“ Martin Hašek. Ostatně takhle vypadal i poslední podzimní šlágr, v němž v závěrečném kole ostravský Baník hostil svého největšího tuzemského rivala pražskou Spartu. Kulisa na stadionu v Ostravě-Vítkovicích byla výborná, přišlo téměř 14 tisíc diváků, kteří viděli 34 faulů (20:14), málo šancí a remízu 0:0… Slavia, která byla na podzim naším jediným zástupcem v pohárové Evropě, se musela tomuto trendu proti top-soupeřům ve skupině Ligy mistrů přizpůsobit. Nejlépe se to červenobílým povedlo hned v úvodním domácím zápase s Dortmundem (0:2), v němž nizozemský sudí Kuipers odpískal jen šest faulů slávistům a deset hráčům hostující Borussie!