Matúš Kozáčik: „Nejcennější nula? S Anglií!“

Matúš Kozáčik: „Nejcennější nula? S Anglií!“

Po nedávném ligovém triumfu nad Slavií měl dvojnásobnou radost. Viktoria díky výhře navýšila náskok na prvním místě na 13 bodů, slovenský gólman Matúš Kozáčik navíc vychytal 100. nulu v české nejvyšší soutěži. Do Klubu ligových brankářů týdeníku Gól vstoupil jako první cizinec.

Matúš Kozáčik - 100 čistých kont. Jak se vám na tento údaj dívá?

„Nevypadá vůbec špatně. (směje se) Pochopitelně jsem za to moc rád. Objevit se ve vybrané společnosti vynikajících českých brankářů je pro mě obrovská pocta. Nebylo jednoduché tuto metu pokořit.“

Blesklo vám během utkání se Slavií hlavou, že by bylo skvělé udržet nulu i kvůli vstupu do Klubu ligových brankářů?

„Napadlo mě to. Před zápasem, i během něj. Ťuklo mi, že moji první nulu jsem vychytal při působení ve Slavii, a že by bylo hezké, kdyby ta stá byla proti ní. Byla v tom jistá symbolika. Povedlo se, nádhera. Nemohl jsem to načasovat líp.“

Jaký ohlas vzbudila stovka u spoluhráčů?

„V kabině na to padla řeč, kluci i trenéři mi pogratulovali. Víc jsme to ale neřešili, odjel jsem hned po Slavií na reprezentační sraz.“

Při jakém čísle vás napadlo, že byste mohl ve své kariéře vychytat sto čistých kont?

„Upřímně, až do devadesáté nuly jsem to nesledoval. Vůbec jsem nevěděl, kolik čistých kont mám na kontě.“

Kdo vám to sdělil?

„Padla na to řeč během jednoho rozhovoru. Bylo mi řečeno, že mi chybí deset nul ke vstupu do Klubu ligových brankářů. Tehdy jsem si uvědomil, že bych těch deset mohl dát a dostat se na stovku.“

Jakou nulu považujete za nejcennější?

„Moc si cením, že jsem nedostal gól od Anglie na mistrovství Evropy ve Francii. Ta nula byla hodně důležitá, bod nám totiž ve finále pomohl k postupu ze skupiny.“

A na klubové úrovni?

„Není jednoduché ukázat na jednu. Jsou to čistá konta v duelech s našimi největšími konkurenty Spartou a Slavií. Například nula na Letné loni na jaře, kde jsme se díky výhře přiblížili titulu. Byl to zlomový zápas, neinkasovali jsme. Samozřejmě tam patří i ta čerstvá stá proti Slavii.“

Těší vás to o to víc, že jste do Klubu ligových brankářů vstoupil jako první cizinec?

„Vždycky je příjemné, když jste v něčem první. Celkově mám ovšem o osmnáct nul víc. Vychytal jsem je při působení v kyperské Famagustě. Jako cizinci se mi ale mohou započítat pouze nuly, dosažené v české lize.“

Na sto nul v české lize vám stačilo 217 startů. Co této bilanci říkáte?

„Po zápase se Slavii jsem na to na internetu koukal. Byl jsem překvapený. Vychází to skoro jedno čisté konto na dva zápasy. Myslím, že je to docela solidní.“

Klubu ligových brankářů vévodí s 239 nulami Petr Čech. Může ho v budoucnu vůbec někdo překonat?

„Petr začal chytat strašně brzy, chytá stabilně. Myslím, že překonat ho bude obrovsky složité. Musela by se sejít spousta věcí.“

Jaké, kromě zdraví?

„Myslím, že jedním ze zásadních předpokladů je působit v týmech, které hrají o nejvyšší příčky. Přece jen, tato mužstva většinou vyhrávají, tím pádem i méně inkasují. Logicky je i vyšší pravděpodobnost, že uhrají nulu. Mně se to povedlo, v Česku jsem vždycky byl v klubu, který bojuje o titul. Nejdřív ve Slavii, potom ve Spartě a teď několik posledních let ve Viktorce.“

Plzeň na podzim v lize válí, vyhráli jste všech třináct zápasů. Soutěž vedete o třináct bodů. Snový start?

„Pohled je to nádherný. Kdyby nám v létě někdo řekl, že po třinácti kolech povedeme o tolik bodů, nikdo z nás v Plzni by mu nevěřil. Když jsme viděli, jak Sparta se Slavií mocně posilují, každou chvíli dorazili noví hráči... Chtěli jsme s nimi být v kontaktu, ale netušili jsme, že se nám povede tohle. Na druhou stranu si dobře uvědomujeme, že v několika zápasech jsme mohli remizovat. Nebo i prohrát. Třeba zkraje podzimu v Jablonci. Bylo by to pak jinak.“

Jenže vy jste ta utkání dokázali vyhrát.

„Jasně, je strašně cenné vyhrát, kdy se vám ne až tolik daří. Naše série je určitě výjimečná, zvítězit v lize třináctkrát po sobě je nesmírně těžké. Je to něco, na co budeme ve fotbalovém důchodu hrdě vzpomínat.“

Cítíte, že s každou další výhrou roste týmu sebevědomí?

„Pomáhá to, vítězství se na psychice odráží vždycky pozitivně. Ale v každém dalším zápase se přesvědčujeme, že nemůžeme vypustit sebebanálnější situaci. Naopak, musíme být ostražitější, připravovat se líp a líp.“

Na lídra mají soupeři obrovskou chuť, že.

„Přesně tak. Dávají si větší pozor, mají motivaci naší sérii přerušit. Být první, kdo nás porazí. Vyhrávat je pro nás těžší a těžší.“

Po triumfu nad Slavií i mnozí experti tvrdí, že o mistrovském titulu je rozhodnuto. Souhlasíte?

„To je nesmysl. Když si vezmu tři kola zpátky, stačilo remizovat v Karviné a prohrát se Slavií a všechno by bylo jinak. Ve tříbodovém systému stačí chytnout menší krizi a náskok se výrazně ztenčí.“

Náskok je to ale příjemný...

„Bereme to pozitivně, samozřejmě. Jsme rádi. Ale je přece jen, do konce ligy zbývá spousta zápasů, ve hře je jedenapadesát bodů. Nelze odehrát soutěž bez ztráty bodu, toho jsme si vědomi.“

Plzeň od léta zase předvádí atraktivní fotbal. Je zásadním bodem obratu návrat trenéra Vrby?

„Návrat pana Vrby tomu hodně přispěl.“

Pomohlo i to, že se před sezonou o Plzni nemluvilo v souvislosti s titulem? Byli jste ti třetí vzadu za Spartou a Slavií.

„Když to vnímám zpětně, v médiích jsme v posledních letech nikdy nebyli hlavními kandidáty na titul.“

Bylo to ve stylu buď Sparta nebo vy. Teď se ale mluvilo jen o Slavii a Spartě.

„Nemyslím, že by nám to nějak významně pomohlo. Spousta z nás v plzeňské kabině zažila několik sezon, kdy se bojovalo o titul. Takže nás to v létě nijak neovlivnilo. Ani pozitivně, ani negativně.“

Zatímco na klubové úrovni zažíváte úspěšné období, slovenskou reprezentaci těsně minula účast v baráži MS 2018. Mrzí to hodně?

„Bolelo to dost, zahrát si na mistrovství světa by byl velký zážitek. Jenže teď už s tím nic nenaděláme, koukáme se zase dopředu.“

V závěrečném kole ve skupině jste byli odkázáni na pomoc outsidera Gibraltaru, který podle očekávání prohrál. Byli jste už před utkáním smířeni, že postup je pryč?

„To už bylo nereálné, šance byla jen symbolická. Věděli jsme, že je to ztracené. Mrzí to, náš tým by si zasloužil na šampionátu být.“

MATÚŠ KOZÁČIK

Narozen: 27. prosince 1983. Výška: 193 cm. Váha: 88 kg. Stav: ženatý, manželka Ivana, dcery Matylda (9) a Žofia (6), synové František a Jan (oba 5). Fotbalový post: brankář. Hráčská kariéra: Dolný Kubín (1994-1998), 1. FC Košice (1998-2002), Slavia Praha (2002-2007), Sparta Praha (2007-2010), Anorthosis Famagusta (Kypr, 2010-2012), Viktoria Plzeň (2012-?). Největší úspěchy: osmifinále EURO (2016), postup do základní skupiny Ligy mistrů (2013), osmifinále Evropské ligy (2013, 2014), český mistr (2010, 2013, 2015, 2016), vítěz Superpoháru FAČR (2015).