Lukáš Hejda: Z nominace jsem byl v šoku

Lukáš Hejda: Z nominace jsem byl v šoku

Návrat, který se příliš nečekal. Plzeňský stoper Lukáš Hejda se po čtyřech letech objevil v české reprezentaci, nový trenér Jaroslav Šilhavý ho nominoval na nadcházející duely Ligy národů na Slovensku a na Ukrajině.

Upřímně, byl jste překvapený, když vám do Plzně dorazila nominace?

„Překvapený je slabé slovo, spíš to byl pro mě šok. Vždyť jsem toho na podzim moc neodehrál. V reprezentaci jsem nebyl čtyři roky, zapomněl jsem, jak to tady chodí. Ptal jsem se proto Krmiho (Krmenčík). Prý je to v pohodě.“ (smích)

V národním týmu jste doposud stihl jeden start, což obnáší tři minuty v přípravě s Rakouskem. Věříte, že přidáte další?

„Snad jich bude tentokrát víc, pochopitelně bych si rád zahrál. Především jsme však v situaci, kdy musíme vyhrávat, celý sraz je moc důležitý.“

Cítíte větší šanci se uchytit v reprezentaci na delší dobu? Stopeři jsou problémem, Suchý s Kalasem jsou mimo.

„Kluci jsou zranění, šance je tedy asi větší. Ale přijmu jakoukoli roli, jsem šťastný, že tu vůbec můžu být.“

Do podzimu jste naskočil teprve nedávno. Co vás trápilo?

„První polovina letošního roku mě nezastihla v nejlepším zdravotním rozpoložení. V březnu jsem podstoupil operaci kolene, a když jsem se vrátil, poranil jsem si na začátku letní přípravy lýtkový sval. Potíže se mi neustále vracely, trvalo dva měsíce, než jsem šel poprvé na lavičku.“

Krátce poté jste nastoupil od první minuty do ligového šlágru se Spartou, poté do utkání Ligy mistrů na půdě AS Řím. Ostrý návrat?

„Návrat byl náročný, ale předtím byla reprezentační pauza, kvalitně jsem potrénoval. Na stoperu se zase neběhá tolik, jako v záloze. Šlo jen o herní praxi.“

Kouč Šilhavý údajně zvažoval nominaci vašeho parťáka z Plzně Romana Hubníka. Byla šance, že přijedete na sraz spolu?

„S Hubňou jsme se o tom bavili. Kvůli rodině ale žádná možnost na jeho návrat není. Právě v reprezentační pauze má víc času na rodinu.“

Úvodní duel vás čeká v sobotu na Slovensku. Očekáváte vypjatý duel?

„Federální derby je vždycky vyhecované, zápasy bývají kvalitní. V nominaci Slovenska je můj spoluhráč z Viktorky Páťa Hrošovský, malinko jsme se hecovali. Věřím, že smát se budu po utkání já.“

Před týdnem jste odehráli s Plzní druhý zápas skupiny Ligy mistrů v Římě (0:5). Bylo těžké se z vysoké prohry oklepat?

„Porážku v Římě jsme hodili za hlavu. Před utkáním jsem tvrdil, že Edin Džeko je nejlepším hráčem, proti kterému jsem kdy stál. Na Olympijském stadionu to bohužel hattrickem potvrdil.“

Góly jste mu ovšem doslova darovali.

„Souhlasím. První dvě branky, které vstřelil, neměly s jeho obrovskou kvalitou nic společného. Byly darované. Před výkopem se říkalo a psalo, že Džeko není ve formě. Na nás se chytil.“

V čem je nejvíc silný?

„Je urostlý, výborně hraje tělem. Na svoji výšku umí s míčem, pomalý také není. Klasický hráč do vápna, který si dokáže najít nejlepší místo. Komplexní borec. Nejvíc bych vyzdvihl tu hru tělem. Těžko se k němu dostává k míči. Když ho dostal na prsa, nebyla šance ho předskočit.“

Proti Džekovi jste poprvé nastoupil v premiéře v Lize mistrů, kdy do Plzně přijel Manchester City. Po pěti letech vám v Evropské lize nasázel v Římě hattrick, který teď zopakoval. Je Edin čím dál lepší?

„Podle hattricků asi jo. (směje se) Teď vážně, přijde mi, že je ještě větší zabiják, než býval v City. Už tehdy byl dobrý, ale v Římě šel ještě výš. Bylo vidět, že už je takový mazák, že si moc dobře uvědomuje, že umí. Z mojí premiéry v Champions League si ale nejvíc pamatuju, jak mi Argentinec Agüero kolíkem roztrhnul tkaničku, a já čekal dvě minuty za postranní čárou na náhradní.“

Byl jste po pěti letech na Champions League natěšený?

„Na klubové úrovni je to nejvíc, čeho můžu dosáhnout. Nechci říct, že před pěti roky jsem byl vyplašený, ale když stojíte v premiéře proti Manchesteru City s Džekem a Agüerem na hrotu... Trošku to s člověkem zamává. Od té doby jsme s Viktorkou prošli spoustou velkých zápasů, jsem klidnější.“

V Římě jste po přestávce vypadali odevzdaní. Sedí to?

„Nebyli jsme pod dekou, spíš AS se po druhém gólu uklidnilo, bylo v pohodě. Od šedesáté minuty jsme koukali na hodiny, aby byl už konec. Možná kdyby Řezňa (Radim Řezník) proměnil v prvním poločase svoji šanci, zápas by vypadal jinak. Ale to jsou kdyby.“

Za 14 dnů se představíte na San Bernabeu v Madridu. Jste v očekávání, jaké to proti Realu bude?

„Ještě se mi o utkání v Madridu nezdálo, ale pomalu se blíží. Stejně jako o AS, také o Realu se tvrdí, že je v krizi. Snad se na nás nechytnou. Ale nejedeme tam s poraženeckou náladou. Hlavně nesmíme brzy inkasovat.“

I vy jste byl nadšený, když vám los přiřknul do skupiny Real?

„Jsem fanoušek Realu, přál jsem si ho. Ale z pohledu, kdy stojím na trávníku, jsem chtěl z prvního koše Lokomotiv Moskva. Těším se ale moc na San Bernabeu. Pokud nastoupím, bude to pro mě životní zápas.“

V neděli jste doma porazili Teplice 1:0, stejný výsledek jste na podzim uhráli už posedmé. Máte na něj patent?

„Těsných výher je docela hodně. Na rozdíl od většiny předešlých zápasů jsme ale měli spoustu šancí, vítězství nebylo ubojované, vydřené. Ale strachovali jsme se stejně. Naším problémem je, že soupeře nedorazíme, abychom posledních dvacet mohli odehrát v klidu. Utkání nás stojí zbytečně moc nervů.“

Třikrát jste nastřelili teplickou tyč, několik dalších šancí jste zahodili. Jste v koncovce nervózní?

„Zápas není trénink. Během utkání na střelu kolikrát spěcháte, aby vám ji soupeř nezblokoval. Ve spěchu to pak dopadne špatně.“

Zatímco doma vyhráváte, venku jste nezvládli poslední tři zápasy. Padli jste na Slavii, v Jablonci a v Římě. V čem je problém?

„V kabině se na toto téma bavíme. Je zarážející, že doma dokážeme uhrát vzadu nulu, venku inkasujeme do desáté minuty, což je špatně. Tohle musíme změnit jako první. Doufám, že to co nejdřív zlomíme.“

Třeba na Realu?

„No, bylo by to určitě fajn. Je jasné, že jakýkoli bod ze San Bernabeu by byl obrovskou senzací.“

CSKA Moskva dokázalo Real pokořit...

„Ten výsledek mě hodně překvapil, byl jsem šokovaný. Věděli jsme, že do Moskvy neodjelo několik hráčů, ale Real je úplně jiná úroveň.“

Na Realu leží deka, čtyři zápasy nedal gól. Chybí mu tolik Cristiano Ronaldo?

„Takový hráč chybí všem. Jenže Real je hvězdami nabitý, třeba Ramos z pozice stopera dává několik branek za sezonu.“

LUKÁŠ HEJDA

Narozen: 9. března 1990. Výška: 191 cm. Váha: 80 kg. Stav: ženatý, manželka Veronika, dcera Julie (4 roky). Fotbalový post: obránce. Česká liga: 150 zápasů / 14 vstřelených gólů. Reprezentace: 1 zápas / žádný gól. Hráčská kariéra: ŠSK Bílovec (1997-1998), Baník Ostrava (1998-2000), AC Sparta Praha (2000-2011), FK Jablonec (2011), 1. FC Příbram (2011-2012), Viktoria Plzeň (2012-?). Největší úspěchy: základní skupina Ligy mistrů (2013, 2018), osmifinále Evropské ligy (2014, 2018), pětinásobný vítěz české ligy (2010, 2013, 2015, 2016, 2018), vítěz Českého Superpoháru (2010).