První část ligové pauzy strávil s reprezentační jedenadvacítkou na soustředění ve Španělsku. Liberecký záložník LUKÁŠ ČERV patří do kádru „lvíčat“ celý kvalifikační cyklus, věří, že ho nominace na šampionát na přelomu června a července nemine. V Liberci je spokojený, cítí na sobě, jak se posouvá. „Asi to bude znít vtipně, ale myslím, že jsem klidnější,“ usmívá se Červ. Emotivním hráčem byl vždycky. „Myslím, že když to udržím v mezích, může to být prospěšné pro mě i pro tým,“ míní jedenadvacetiletý záložník, který také gratuloval bratranci Davidu Douděrovi k debutu za reprezentační áčko.

„Soustředění bylo prospěšné teambuildingově i herně“

„Na srazu jedenadvacítky jsme se viděli po více než třech měsících. Navíc v listopadu jsme měli pozměněnou sestavu, týmy z ligy kluky úplně nepouštěli, koneckonců i my z Liberce jsme tehdy odjížděli zpátky po prvním zápase. Teď to bylo klidnější, byli jsme v super prostředí. Tohle aktuální soustředění bylo prospěšné teambuildingově i herně. Odjel jsem celou kvalifikaci. Doufám, že budu nadále podávat takové výkony, aby si mě trenéři vybrali i do finální nominace. EURO jedenadvacítek by byl vrchol dosavadní kariéry a případně i jeden z vrcholů celé kariéry. Můžete se na něj dostat jednou za život, někteří možná dvakrát, když jsou v mládí nadstandardní.

„Příchod do Slovanu mi hodně pomohl“

Přestup do Liberce mi hodně pomohl. Hlavně v tom, že už tam nejsem na hostování. Předtím jsem byl na dvou a na další jsem nechtěl. Mám nový domov, žiju tam. Fotbalově mi tohle angažmá taky pomohlo, trenér Kozel chce hrát fotbal. Zázemí v Liberci je super. Šel jsem postupnými krůčky, které jsem si nastavil, už když jsem byl ve Slavii. Musím říct, že mi to docela vyšlo. Rok ve druhé lize, pak rok v lize, po kterém jsem se chtěl někde uchytit. V Liberci jsem spokojený. Vím, že Slavia mě může koupit zpátky. Určitě je to motivace. Byl jsem tam odmalička, hrát za ni je můj sen, ale člověk musí být plnohodnotný člen kádru. Neberu, že jsem hrál za áčko Slavie jeden zápas. Uvidíme, co přinese léto.

„Dokážu strhnout hráče, kteří mají jiné nadstandardní věci“

Asi to bude znít vtipně, ale myslím, že jsem klidnější. Dokážu víc ukočírovat emoce, ze sebe to tak cítím. Samozřejmě mám už nějaké zkušenosti. Je to sice klišé, ale jsou důležité. Zažil jsem ve druhé lize boj o záchranu, v Pardubicích v první lize to samé. V Liberci jsme na tom líp a věřím, že se zvedneme. Tyhle zkušenosti mi mohou v kariéře pomoct. Celkově jsem se posunul. Vždycky jsem byl emotivní hráč. Ale nemůžu říct, že by bylo špatné, že emoce v sobě mám. Jasně, někdy to přepísknu. Ale myslím, že když to udržím v mezích, může to být prospěšné pro mě i pro tým. Dokážu strhnout hráče, kteří mají jiné nadstandardní věci, navzájem si dokážeme pomoct. Každý musí přispět svým dílem.

„Davidovi jsem gratuloval“

Bratranec David Douděra debutoval za reprezentační áčko, psali jsme si hned po zápase s Polskem. On je podobný hráč jako já. Viděl jsem, že na něj byl faul, a hned do někoho ještě strčil. Samozřejmě jsem mu gratuloval. Pro něj i celou rodinu je to velký zážitek. Sám mi psal, že si to užívá. Šel taky postupnými krůčky přes Duklu a Mladou Boleslav, jsem za něj rád. Kdybychom si spolu zahráli v jednom týmu, byla by to třešnička. Ale už když si můžeme zahrát proti sobě, je to pro celou rodinu velká věc.

„Odpíchli jsme se od jednoduchých věcí“

S Libercem jsme se v tabulce propadli do skupiny o záchranu. Pereme se s tím. Od začátku jara jsme se plácali po zádech, že hrajeme dobrý fotbal. Ale neměli jsme výsledky. Vyhráli jsme jen proti Budějovicím, které si taky šly zahrát fotbal, a to nám sedělo. Musíme tomu dát něco navíc, srdíčko, souboje. Myslím, že takhle nastavení jsme šli do zápasu se Slavií a hned jsme byli odměnění. Jsme vděční za bod, ale i kdybychom ho nezískali, byly z naší strany vidět zápal, radost, srdíce. Odpíchli jsme od jednoduchých věcí. To je recept i na další zápasy. Musíme jít na hřiště se vztyčenou hlavou a nechat na něm všechno.“