Libor Kozák: „Chci se zase vyškrábat nahoru!“

Libor Kozák: „Chci se zase vyškrábat nahoru!“

Kvůli zraněním ztratil Libor Kozák tři roky kariéry, zažíval zmar a frustraci. Angažmá v Liberci, kam zamířil v zimě, mělo být pro bývalého útočníka Lazia restartem. Plán se náramně daří. Kozák táhne Slovan do nadstavbové skupiny o titul, naposledy v neděli sestřelil penaltovým hattrickem Slovácko (3:2).

Zahrával jste někdy tři penalty v jednom zápase?

„Doteď jsem kopal maximálně jednu, tohle byla premiéra. Jsem rád, že tam všechny spadly, ale především, že vedly ke třem bodům. Slovácko se dvakrát dotáhlo, nakonec jsme výhru vydřeli.“

Nezvažoval jste, že druhou nebo třetí penaltu přenecháte spoluhráčům?

„Před třetí jsem se ptal Potoka (Roman Potočný), jestli chce jít. Řekl mi, ať se rozhodnu sám. Tak jsem to vzal na sebe. Beru neděli jako menší odčinění za Spartu, proti které jsem penaltu neproměnil.“

Vzpomněl jste si na ni?

„Někde vzadu v hlavě to mám pořád uložené. I proto jsem rád, že jsem všechny tři dal. Kopnul jsem je celkem na jistotu. Všechny vyšly tak, jak jsem zamýšlel.“

Znáte někoho, kdo dal penaltový hattrick?

„Nevzpomínám si na nikoho. Pár hattricků jsem už dal, samozřejmě by bylo hezčí, kdyby jeden gól padl ze hry. Ale vůbec si nechci stěžovat. Většinou si penalty nepočítám, ale po neděli budu.“ (směje se)

Trénujete penalty nějak víc?

„Popravdě ne. Snad jen před pohárem, kde by na ně mohlo dojít. Myslím, že to ani není trénovatelný. Kopnout z jedenácti metrů umí, myslím, každý. Jde pouze o hlavu. Na tréninku nemůžete vyvolat zápasovou atmosféru a nervozitu.“

Dokážete se vcítit do pocitů hráčů Slovácka, kteří čelili třem penaltám?

„Ke konci vyrovnali, věřili si už na bod. Takže se umím vžít do toho, jak obrovské zklamání to pro ně i vzhledem k postavení v tabulce muselo být. Naštvání asi bylo veliké, ale penalta, hlavně ta poslední, byla jasná.“

Díky výhře se Slováckem jste blízko vysněné první šestce.

„Jistá ale ještě není. Ohrozit nás může Sigma. Musela by však vyhrát na Slavii a my prohrát v Karviné. Máme to rozehrané dobře a ve svých rukách. Stačí nám bod a jsme jistě šestí, protože máme lepší vzájemný zápas. Ale v kabině ani nechceme moc počítat, jedeme do Karviné pro tři body a nebudeme spoléhat na pomoc Slavie.“

Jak důležité je pro vás skončit ve skupině hrající o titul?

„Obrovsky. Splnili bychom jeden cíl, potom se může stát všechno. Samozřejmě nadstavba je pro všechny nová, v ní se nemusíme bát ničeho. Můžeme kousat, se všemi si to rozdat. Ale nechci předbíhat, uvidíme po posledním kole.“

Jste příznivcem nadstavby?

„Nevím, uvidíme, jaká bude. Pro mě je ale fajn, znamená více zápasů po těch letech, které jsem kvůli zranění promarodil. Takže víc utkání mi určitě nevadí. Nadstavba má výhody i nevýhody, ale uvidíme až na konci, jaký bude mít dopad. Určitě přinese víc atraktivních zápasů. A když už je to tak nastavené, bylo by pro nás super hrát v šestce a pobít se o evropské poháry.“

Zápas se Slováckem byl vaším devátým v české lize. Jak na vás tuzemská soutěž zapůsobila?

„Určitě je jiná oproti Itálii a Anglii. Je hodně fyzická. Překvapila mě i svou intenzitou, hodně se běhá. Ale myslím, že jsem se adaptoval rychle.“

Plní štace v Liberci vaše očekávání?

„Základním očekáváním bylo pravidelně nastupovat. Dlouho jsem nehrál, trápil se. Mojí prioritou bylo, mít herní praxi a být na hřišti platný. Teď se fotbalem bavím. To je pro mě základ, góly jsou třešničkami na dortu. Hlavně jsem šťastný, že jsem znovu na hřišti, nic mě nebolí a fotbal si užívám.“

Berete ho po vašich zdravotních peripetiích už jinak?

„Určitě ano. Jsem na hřišti, k čemuž nemuselo dojít, hrozil mi konec kariéry. O to víc si reality vážím. Ale je potřeba bojovat dál. Nejsem ještě tak starý, před sebou ještě něco mám. Chci se zase vyškrábat nahoru.“

V Liberci máte smlouvu do konce sezony. Už víte, kam by mohly mířit vaše další kroky?

„Nechávám to být. Teď jsem v Liberci, mám před sebou ještě kus práce a další kroky zatím neřeším.“

Je ve hře i varianta setrvání ve Slovanu?

„Ta varianta tady určitě je. Ale zatím jsem s nikým nic neřešil, teď by to ani nebylo správný. Sedneme si podle toho, jak všechno půjde. Nyní musíme udělat maximum pro naplnění klubových cílů.“

Zaregistroval jste výrok vašeho kouče Hornyáka, že takového útočníka jako vy nemá Plzeň, Sparta ani Slavia?

„Člověka tohle samozřejmě potěší. Znamená to ale i určitou zodpovědnost. Nesmíte nic podcenit, lítat v oblacích, a jen se musíte soustředit na svůj výkon. Jen tak můžete pomoci týmu.“

V kabině Liberce jste nejstarší. Cítíte se jako lídr?

„Abych řekl pravdu, tak ne. Role jednoho z nejstarších, a možná i zkušenějších, je pro mě nová, nikdy jsem v ní nebyl. Jsem spíš jeden z mnoha, lídrů je nás tam víc. Třeba kapitán Breiťák (Breite), Potok (Potočný), Hybšák (Hybš). Určitě to nestojí na mně, pomáháme si střídavě navzájem.“

Chodí si k vám mladší spoluhráči pro radu?

„Jako mladý jsem nikdy za staršími nechodil. Ale pamatuju si, že když jsem hrával s Mírou Klosem v Laziu, snažil jsem se sledovat všechno, co dělá. Chodit jsem za ním nemusel, ani jsem se nemusel na nic ptát. Stačilo se koukat. Myslím, že mladí ve Slovanu to asi mají stejně, pokud si chtějí něco od někoho vzít. Neříkám, že přímo ode mě, ale obecně od starších fotbalistů.“

Zůstal jste s Klosem v kontaktu?

„Byli jsme v kontaktu do minulého roku, teď už delší dobu ne. S ním jsem měl skutečně výborný vztah. Byl to obrovský profík a výborný člověk.“

Ve Slovanu se vám daří, střílíte góly. Láká vás návrat do reprezentace?

„Vnímal jsem, co o mně pan Šilhavý řekl. Ale tohle spíše nechávám na trenérovi a realizačním týmu. Reprezentaci neřeším, i když v hlavě ji samozřejmě mám. Je jedním z vytčených cílů. Pokud se budu soustředit na své výkony, třeba jednou přijde i národní mužstvo.“

Cítíte šanci? Velký výběr útočníků kouč Šilhavý nemá.

„Šance je vždy, nikdy jsem návrat do nároďáku nevzdal. A jak se o něm v souvislosti se mnou mluvilo, bylo to ještě silnější. Ale těžko říci. Další zápasy jsou až v červnu, kdy forma může být jakákoliv. Nemá smysl řešit, co bude.“

Fotbalově jste do Liberce zapadl. Zvykl jste si tu příznivě i mimo trávník?

„S adaptací jsem neměl nikdy problémy. Všechno tady klaplo, i díky kabině, od toho se všechno odvíjí. Žádný problém není.“

Už jste se stihl podívat na Ještěd?

„Jednou, zrovna byla hrozná kosa. Sněžilo, tak nevím, jestli se tam ještě vrátím. (směje se) Pokud za mnou někdo přijede, snažím se ho vytáhnout a většinou skončíme někde v centru. Jednou jsme vyrazili do zoo, ale byla tam taková fronta, že jsme to raději zabalili.“

Byl jste se podívat alespoň na hokejové Bílé Tygry?

„V sezoně dvakrát, nyní jsem byl na druhém finále s Třincem. Byla fakt skvělá atmosféra. Klobouček před fanoušky, co chodí na hokej. Snad to kluci dotáhnou k titulu.“

LIBOR KOZÁK

Narozen: 30. května 1989. Výška: 193 cm. Váha: 78 kg. Stav: svobodný. Fotbalový post: útočník. Hráčská kariéra: SFC Opava (1995-2008), Lazio Řím (2008-2009), Brescia (2009-2010), Lazio Řím (2010-2013), Aston Villa (2013-2017), FC Bari (2017-2018), Livorno (2018-2019), Slovan Liberec (2019-?). Italská liga: 58 zápasů / 10 gólů. Anglická liga: 18 / 4. Česká liga: 9 / 7. Reprezentace: 8 / 2. Největší úspěchy: postup do čtvrtfinále Evropské ligy (2013), nejlepší střelec Evropské ligy (ročník 2012/2013), účastník skupiny Evropské ligy (2011), vítěz Italského poháru (2009, 2013), postup do Serie A (2010), účastník EURO U21 (2011).