Karol Dobiaš – 75!

Krajní obránce, stoper či záložník Karol Dobiaš, který se narodil 18. prosince 1947, patřil v 60. a 70. letech k nejlepším československým fotbalistům. Se Spartakem Trnava získal pět ligových titulů, v roce 1969 v jeho dresu odehrál i semifinále tehdejšího Poháru mistrů evropských zemí. Jako jeden z pilířů čs. reprezentace se v roce 1976 výrazně podílel na zlatu z mistrovství Evropy. V roce 1970 si zahrál na mistrovství světa v Mexiku. Univerzální hráč, který se několik let řadil k evropské špičce, se později prosadil i jako trenér.

"Byl to nejlepší fotbalista, s nímž jsem v Československu hrál. Měl všechno: fotbalové myšlení a hlavně kopací techniku. Byl to velký rváč a hecíř," říká o něm další člen bělehradské party z roku 1976 a jeho dlouholetý přítelAntonín Panenka. Kromě evropského titulu oba spojuje i působení v Bohemians, kam k nevoli trnavských fanoušků „Patino“ přestoupil v roce 1977. Poslední roky hráčské kariéry pak směl strávit v Belgii - nejprve tři sezony v Lokerenu, poté ještě jednu v amatérském Heirnisu Gent. Za československou reprezentaci odehrál 67 utkání a vstřelil šest branek. Nejcennější gól dal ve finále EURO v Bělehradě 1976.

Po návratu přešel na trenérskou dráhu, začal u "bohemácké" juniorky, nejvyšší soutěž si prvně vyzkoušel v roce 1988 v Hradci Králové. Později vedl Zbrojovku Brno, největší úspěch slavil na lavičce pražské Sparty, kterou v sezoně 1993/1994 dovedl k prvnímu titulu v samostatné české lize, ale o pár měsíců později byl nečekaně odvolán. Později působil i jako skaut a asistent, nyní již dlouho sleduje fotbal spíš z povzdálí - a občas i zahraje za některou "starou gardu".

Dvojnásobný vítěz ankety Fotbalista roku (1970, 1971) byl letos uveden do Síně slávy českého fotbalu. "Já jsem typický pravák, je lepší mít jednu nohou dobrou než dvě dřevěné. Vše ve fotbale jsem dělal pravou nohou, ale tam jsem z nouze poslal míč na branku levačkou a byl z toho gól. Dodnes si ze mě můj velký kamarád Tonda Panenka dělá legraci. To bylo takové moje vyvrcholení fotbalu," glosuje svoji nejslavnější trefu z bělehradského finále.