Válí jako zamlada. Kapitánovi Bohemians 1905 JOSEFU JINDŘIŠKOVI přitom v neděli bude čtyřicet let. Zkušený borec věří, že v profesionálním fotbale neřekl poslední slovo. Byť Klokani mu smlouvu na příští sezonu zatím nenabídli. Pokud se tak stane, Jindřišek trumfne legendárního stopera Zdeňka Prokeše, který v dresu Bohemians odehrál nejvíc ligových zápasů (294).

„SBÍRKU VÝHER MÁM KOMPLETNÍ“

„V neděli mám kulatiny. Čtyřicet let je na profesionální fotbal poměrně dost. Ale cítím se pořád dobře. Bohužel nemůžu narozeniny oslavit, jak bych si představoval. Udělám oslavu v rodinném kruhu, klukům do kabiny přivezu občerstvení. Nějakou šunku místo oběda a dort. Žádný alkohol pochopitelně. Zatím jde, co se týká fotbalu, všechno podle plánu. Minulý týden jsme vyhráli nad Spartou, což by poslední klub, který jsem do té doby v lize neporazil. Teď mám sbírku kompletní, můžu v klidu skončit. (směje se) Nechtěl jsem mít černý puntík, že jsem Spartu nikdy neporazil. Takže mám její skalp, budu mít kulatiny. Neříkám, že jde o náznaky, že bych měl končit. To nechci. Zatím ale nemám novou smlouvu.

„BYL BY ZE MĚ INSTALATÉR“

O prodloužení jsme se Bohemkou zatím nebavili. Uvidíme. Hlavu mám už nastavenou tak, že pokud by mi vedení nový kontrakt nenabídlo, vím, co budu dělat. Vůbec se toho nebojím. Neklepu se, že by s koncem kariéry měl přijít konec světa. Něco skončí, něco nového začne. Začne mi normální život, který žijí stamiliony lidí. Jsem v pohodě. Vrhnul bych se na profesi instalatéra. Navíc mám nabídku od Velkých Hamrů, kde bydlím. Hrají divizi, což bych zvládal. A ještě by se mně naskytla možnost pracovat v místní fotbalové akademii. Oslovili mě, jestli bych ji nechtěl vzít. Vážím si toho, ale rozhodnu se až poté, co v Bohemce prodloužím, nebo neprodloužím.

„TRENÉŘI SEDÍ NA ŽIDLI, KTERÁ MÁ TŘI NOHY“

Zástupcům akademie jsem řekl, že bych nechtěl být hned šéf. Nemám s trenéřinou žádné zkušenosti. Jasně, spoustu tréninků mám v hlavě, ale musím nejdřív projít praxí. Zjistit, jestli mi to půjde nebo ne. Jakýkoli trenér z akademie má větší zkušenosti než já. Nějakou představu mám, chci, aby děti fotbal bavil. Budu se chovat ke všem stejně, nikomu nebudu nadržovat. A nenechám si do práce mluvit od rodičů nebo od sponzorů. Pokud by nastal takový tlak, okamžitě skončím. V dospělém fotbale trénovat nechci, trenéřina je strašně nezáviděníhodná profese. Sedíte na židli, která má jen tři nohy. Dvakrát se nezadaří, hned se spekuluje, že vás vyhodí. U dětí uvidím progres.

„CHYTILI JSME DRUHÝ DECH“

Po nedávné výhře nad Spartou na nás v Ďolíčku čekalo několik fanoušků. Skandovali, děkovali nám. Nádherný zážitek. Doufám, že se díky triumfu na Letné se rozjedeme. Teď v sobotu jsme tři body ze Sparty potvrdili doma s Brnem. Nechci nic zakřiknout, ale vypadá to, že jsme chytili druhý dech. Už první poločas proti Opavě se přibližoval k našemu optimálnímu výkonu. Na Spartě jsme cítili, že se nám vrátilo sebevědomí. Před utkáním s Brnem jsme si řekli, že jdeme do boje naplno, že musíme žrát trávu. Tedy teď spíš písek s bahnem. (smích)

„MOHLI BY NÁS DÁVAT NA SILVESTRA“

Na konci zápasu s Brnem se odehrála až komická situace. Šli jsme ve čtyřech prakticky na prázdnou bránu a akce skončila ofsajdem. Koukal jsem pak v televizi na sestřih, byl tam jediný hráč Brna, a to ještě ne s míčem. Místo, aby Lukáš Hůlka nahrál rovně na branku, vyhnal Davida Puškáče do strany. V tu chvíli byl brněnský gólman pryč, takže následná přihrávka šla do ofsajdu. Záznam jsem zastavil, situaci vyfotil a poslal jsem jí klukům z týmu do skupiny na sociální síti. Napsal jsem tam: Je těžké dát gól, když jdeme čtyři na prázdnou bránu. Mohlo by se to pouštět klidně na Silvestra. Naštěstí hned potom sudí odpískal konec.“