Jiří Jarošík: „Zlomem byl gól do šatny!“

Jiří Jarošík: „Zlomem byl gól do šatny!“

Před sezonou byly Teplice pasovány mezi jasné adepty sestupu či baráže s druholigovými aspiranty, o kterou si prodloužili jarní část sezony dvojzápasem s Vlašimí. Po sedmi odehraných kolech však mají Severočeši na kontě solidních devět bodů, a to se již střetli s trojlístkem Plzeň, Slavia a Sparta. Právě na Letné strávil trenér JIŘÍ JAROŠÍK nejlepší roky své tuzemské hráčské kariéry, než se vydal sbírat mistrovské tituly i do zahraničních lig. Sobotní duel se Spartou na Stínadlech čtyřiačtyřicetiletý kouč pochopitelně intenzivně prožíval, o týden dříve rovněž doma s Jabloncem však měl ještě větší nervy nejen z fotbalových důvodů…

Remizovali jste na Stínadlech shodně 2:2 se dvěma uchazeči o titul – v prvním kole s mistrovskou Plzní a v sobotu večer se Spartou. Nechají se tyto nerozhodné výsledky, které se však rozdílně vyvíjely, nějak srovnat nebo si některého bodu víc považujete?
„Oba jsou to kandidáti na titul, tak si bodu s nimi vážíme. Možná si o trochu víc cením remízy se Spartou, protože otáčet výsledek proti takovému týmu a jménu není jednoduché. Vidím to tak i vzhledem k naší hře, která byla lepší i fotbalovější než proti Plzni. To nás může někam posunout.“

Teplice už mají za sebou i třetího favorita Slavii, ve vloženém kole jste ale v Edenu záměrně nenastoupili v nejsilnějším složením, protože vás o víkendu čekal doma Jablonec. Fanoušci vám porážku 0:6 a nekompletní sestavu dávali v dalších dnech docela „sežrat“… Po první půli, kdy jste se Severočechy prohrávali 1:2, to nevypadalo na příliš povedený tah s šetřením opor!
„Myslím si, že jsme se rozhodli správně a ve finále se nám povedlo Jablonec porazit, když jsme byli šťastnějším týmem. Máme spoustu nováčků, kteří se chtěli na Slavii vytáhnout, odehráli dobrý zápas. Ale proti Jablonci jsem je musel vystřídat, protože jim to nešlo, nejsou zvyklí na takové tempo, v jakém hraje Slavia. I když jsme prohráli 0:6, tak nás zápas v Edenu stál hodně sil. Chápu fanoušky, že by chtěli, aby Teplice nastupovaly pokaždé v nejsilnějším složení, ale bohužel to nejde, protože šířka našeho kádru není tak velká a občas proto musí k rotaci dojít.“  

Přivezli jste stejně jako v minulé sezoně výhru i z Ostravy, kterou jste Baníku ještě víc zkomplikovali start do nové sezony!
„Každé vítězství je pro nás strašně důležité, natož pak venku. I minule jsme si na Baník věřili, věděli jsme, že není v bůhvíjaké pohodě. Měli jsme však i potřebné štěstí, protože dopředu jsme předvedli čtyři akce a dali z nich dva góly. Hráli jsme ale slušně vzadu, nedávali jsme domácím moc prostoru ke kombinacím, ze kterých by se mohli dostat do nějakých větších šancí.“

Se Spartou jste fyzicky i herně drželi krok po celé utkání. Byl zlomovým momentem, především psychickým, kontaktní gól Gninga do šatny?
„Určitě! Prvních dvacet-pětadvacet minut jsme měli zbytečný ostych ze soupeře, zaplatili jsme to i gólem, ale potom jsme začali zvedat hlavy. Měli jsme tam zajímavé přechody do útoku, které jsme bohužel nevyřešili nejlíp, a Sparta nás za to potrestala ze standardky. Stihli jsme na to ještě do přestávky zareagovat kontaktním gólem. Hráči se uklidnili, v kabině od nás dostali podporu, že je to vyrovnaný zápas, který můžeme ještě zlomit. Jsem samozřejmě rád, že se to nakonec povedlo.“

Když Gning vyrovnal sedm minut před koncem na 2:2, věřil jste remízu už udržíte?
„Člověk nikdy neví, zvlášť když to byl oboustranně otevřený zápas. Sparta potom měla ještě dvě příležitosti, které neproměnila, podržel nás při nich i gólman Mucha. I takové utkání můžete ještě prohrát, nám se to málem stalo s Plzní po neproměněné penaltě v nastaveném čase. Bylo by to pro nás asi nespravedlivé a hořké, jenže tak to ve fotbale chodí. Šli jsme ale štěstí naproti a možná proto jsme byli odměněni, že jsme se Spartou neprohráli.“

V závěru tým opakovaně podržel brankář Filip Mucha, který nyní dostává přednost před dlouholetou „jedničkou“ Tomášem Grigarem. Co vás k této změně mezi tyčemi vedlo?
„Chtěli jsme dát týmu nový impulz, protože se nám nedařilo. Nebylo to samozřejmě o „Grigym“ (Tomáši Grigarovi), který byl v minulé sezoně naším nejlepším hráčem. Neměl v některých zápasech štěstí, které brankáři prostě potřebují. „Muchič“ (Filip Mucha) chytil šanci za pačesy, daří se mu a není důvod ke změně.“

I když polovina podzimního ligového programu se završí až o příštím víkendu, herní projev teplického týmu vypadá oproti minulé sezoně mnohem ofenzivnější i přímočařejší. Pomohly tomu letní příchody nebo spíš větší sehranost i pochopení vašich záměrů?
„Souvisí to jedno s druhým. U té sehranosti bych potřeboval ještě víc času, někteří hráči přišli později – například Hybš nebo Gning, kteří s námi neabsolvovali celou letní přípravu. Děláme to za pochodu, a když jsou výsledky, tak to má i pozitivní vliv na výkony nejen nových hráčů, ale i těch stávajících nebo i těch, vracejících po zranění. Protože si víc věří a nejsou pod takovým tlakem, jako když se nedaří.“

Máte dva čtyřgólové střelce Jakuba Urbance a Abdallaha Gninga, kteří do nejvyšší soutěže v létě premiérově naskočili. Jak jste na ně vlastně přišli?
„Na Urbance jsem dostal tip, nepohodl se na Viktorce Žižkov, kde ho přeřadili do „béčka“. Jel jsem se na něj podívat na utkání pražského přeboru. Líbil se mi, ale zjišťoval jsem si o něm nejen fotbalové informace. Jsem rád, že byly pravdivé, je to skvělý kluk, s profesionálním přístupem. Vzal jsem si ho do Prostějova, kde jsem před Teplicemi působil. Do ligy sice naskočil až ve třiceti, ale o to větší má chuť a motivaci, něco dokázat. Klobouk dolů, jak to zvládá, je to jeden z našich nejdůležitějších fotbalistů. Jsou to hráči zadarmo, které nikdo nechtěl, šel jako volný hráč do Prostějova i v létě do Teplic. Gninga jsme měli v hledáčku delší dobu, hráli jsme na konci minulé sezony v baráži proti Vlašimi, za kterou na jaře nastupoval. Hned po ní jsem ho chtěl, má stejného agenta jako Tijany, trochu jsme se sblížili, a taky mi ho doporučoval. Viděl jsem i několik gólů, které vstřelil ještě v Africe. Jeho adaptace v Česku postupuje velmi rychle, to platí i o přechodu z druhé do první ligy. Jsme moc rádi, že se povedlo ho získat. Je rozdíl, když máte nahoře střelce. Můžete i nějaký gól dostat, protože víte, že máte hráče, který nějaký dokáže vstřelit. Nasadil si vysokou laťku, těžší bude si ji stabilně udržet.“    

Teplice získaly aktuálně devět bodů, scházejí vám některé k úplné spokojenosti?
„Chybějí nám asi ty dva body s Plzní, které jsme měli na dosah, protože jsme v 95. minutě kopali za stavu 2:2 penaltu. Neproměnili jsme ji a málem jsme ještě z protiútoku inkasovali… Neměli jsme taky prohrát doma s Bohemkou, protože to byl remízový zápas bez šancí. I Zlín jsme mohli porazit, ale na druhou stranu nemůžete všechno vyhrát. Jsem rád, že máme devět bodů, ještě se dvěma dalšími by byla větší spokojenost.“

Na Stínadla se postupně vracejí i fanoušci…
„Proto to hrajeme, je to odměna pro všechny kluky, co fotbalu dávají a obětují. O tom fotbal je, v týdnu se připravit na silného soupeře, který o víkendu přijede. Když je k tomu na stadionu skvělá atmosféra a tým podá kvalitní výkon, tak odcházejí všichni spokojeni.“

Dostali hráči za odměnu volnou neděli?
„Ne, trénovali jsme, protože ve středu hrajeme MOL Cup na Žižkově s Viktorkou a v sobotu ligu v Brně. Potřebovali jsme také zjistit aktuální zdravotní stav po těžkém utkání se Spartou.“

Zbrojovka je velmi úspěšná na cizích hřištích, ale na tom domácím spíš rozdává…
„V hlavě mám teď spíš Žižkov, ale na Brno se už také pomalu chystáme. Jsem rád, že je Zbrojovka po roce zpátky v lize, protože sem patří. Určitě by bylo hezké, kdyby jim ta dosavadní bilance, že vozí body hlavně z venku a doma je spíš rozdávají platila i pro zápas s námi… Vstoupila do sezony skvěle a atmosféra bude jiná, než kdyby měla třeba jen tři body.“

Když jsme u té číslovky tři, tak tolik dcer nyní máte. Tu nejmladší dost často televizní kamera při utkání se Spartou zabírala na tribuně, i když byla pochopitelně mnohem víc vidět její maminka!
„Byly na zápase s manželkou. Nikol se narodila hned po vítězství s Jabloncem.“

Stihl jste porod?
„Měl jsem to akorát.“

JIŘÍ JAROŠÍK

Narozen: 27. října 1997
Stav: ženatý, manželka Zlatoslava, dcery Sofia (8) a Victoria (5), Nikol (1 týden)
Hráčská kariéra: Komastav Chuderov (1985-1986), Ústí nad Labem (1986-1988), Sklo-Union Teplice (1988-1990), Sparta Praha (1990-1996), Slovan Liberec (1997-1999), Sparta Praha (1999-2003), CSKA Moskva (Rusko, 2003-2005), Chelsea FC (Anglie, 2005-2006), Birmingham FC (Anglie, 2005-2006), Celtic Glasgow (Skotsko, 2006-2008), Křídla sovětů Samara (Rusko, 2008-2009), Real Zaragoza (Španělsko, 2010-2011), Sparta Praha (2011-2013), Deportivo Alaves (Španělsko, 2013-2015)
Reprezentace: 23 zápasů, žádný gól
Největší úspěchy: vicemistr Evropy hráčů do 21 let (Slovensko 2000), český mistr (1997, 2000, 2001, 2003), ruský mistr (2005), anglický mistr (2005), skotský mistr (2007, 2008), vítěz anglického Ligového poháru (2005), vítěz Skotského poháru (2007), vítěz ruského Superpoháru (2004), držitel zlatého odznaku Klubu ligových šampionů týdeníku GÓL (2018)
Trenérská kariéra: Slovan Liberec, 2018, asistent), MFK Ružomberok (Slovensko, 2018-2019, asistent), Ústí nad Labem (2020), NK Celje (Slovinsko, 2020-2021), FK Teplice (2021-?)