Jaroslav Plašil: „Nejvíc bude chybět Benzema!“

Jaroslav Plašil: „Nejvíc bude chybět Benzema!“

Patří do vybrané společnosti kvarteta reprezentantů, kteří překročili magickou hranici stovky startů za český národní tým. Na rozdíl od Petra Čecha, Karla Poborského i Tomáše Rosického není o JAROSLAVU PLAŠILOVI, někdejším univerzálním a také nedoceněném středopolaři, který fotbalově i životně zapustil kořeny ve Francii, příliš slyšet. Takový byl ostatně vždycky a ani ve čtyřicítce se nezměnil. I když v létě opustil trenérskou lavičku Girondins Bordeaux, za které odehrál ve dvou angažmá dohromady devět sezon, měli jsme si o čem povídat. A nejen o fotbale či Kataru…

Jak vzpomínáte na mistrovství světa 2006 v Německu, které je pořád jediným šampionátem, na němž český národní tým startoval?

I když jsme ze skupiny nepostoupili, tak to bylo něco neuvěřitelného jak pro hráče, tak pro fanoušky, protože se hrálo v sousedním Německu, takže to bylo blízko. Ale na naše zápasy úplně ne, protože museli cestovat na druhý konec Německa. Probojovat se na mistrovství světa je taky mnohem obtížnější než na evropský šampionát.“


Po úvodní výhře 3:0 nad Spojenými státy to vypadalo s postupem docela růžově!

Myslím si, že na nás všechny dopadlo zranění „Dina“ (Jana Kollera) v závěru prvního poločasu. V úvodu vstřelil vedoucí gól, který nás uklidnil. Také „Bary“ (Milan Baroš) nebyl zdravotně v pořádku. „Šoula“ (Vratislav Lokvenc) se stihl dát dohromady po operaci kolena těsně před šampionátem, nastoupil až v generálce, „Dino“ na tom byl podobně. A „Šmíca“ dokonce o mistrovství světa přišel. To byli ofenzivní hráči, na kterých nároďák v posledních letech stál a odehráli předchozí mistrovství Evropy. Nebylo jednoduché je nahradit a taky se to nepovedlo, další branky jsme už nevstřelili. S Ghanou jsme inkasovali z autového vhazování rychlý gól, který ovlivnil celý zápas. S Italy, kteří se pak stali mistry světa, už nešlo uhrát postupový výsledek.“


Byl jste u dalších dvou kvalifikací, ze kterých se ale postoupit nepodařilo na rozdíl od těch evropských…

Skupina na mistrovství světa 2010 vypadala sice hratelně, ale nedostali jsme se z ní přímo do Jihoafrické republiky ani do baráže, jako se to povedlo Slovákům a Slovincům. Nyní se reprezentační fotbal v Evropě ještě víc vyrovnal, prakticky už nejsou slabé národní týmy, se kterými byste se byli jistí vítězstvím. Řekl bych, že tomu pomáhá i nová soutěž Liga národů, ve které jsou vyrovnanější skupiny, a to hráče kvalitativně posouvá, protože v každém zápase o něco jde – o postup nebo o udržení. Dřív to bývalo tak, že jste v kvalifikaci měli dva nebo dokonce tři týmy, které neměly výkonnostně na to, aby postoupily na závěrečný turnaj. V poslední době na něm hrál třeba Island, Albánie nebo Makedonie.“


V Kataru začalo v neděli mistrovství světa. Může Francie titul z Ruska obhájit?

Bude to mít těžké, v sobotu jsem viděl, že se zranil Karim Benzema a v Kataru hrát nebude. Individuálně mají Francouzi výborné hráče, ale bude záležet, jestli trenér Deschamps zvládne z nich vytvořit opravdový tým, který potáhne za jeden provaz, jako se mu to povedlo v roce 2018 v Rusku. Nyní mají před sebou obhajobu jako sen, protože by napodobili Brazilce z let 1958 a 1962. Od té doby se to žádnému mistrovi světa nepodařilo.“


Trenér Didier Deschamps se bude muset obejít bez několika zraněných opor – Kanteho, Pogby, Benzemy, vypadl i aktuálně nejlepší střelec bundesligy Nkunku… Kdo bude chybět nejcitelněji?

Určitě Benzema, měl za sebou skvělou sezonu, vyhrál s Realem španělskou La Ligu i Ligu mistrů, získal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu, měl průměr skoro jedné vstřelené branky na zápas. Mají z něj pochopitelně respekt i protihráči, protože je v koncovce neuvěřitelně efektivní, a musejí si na něj dávat po celý zápas pozor, aby ho nepustili do šance. Jeho absence je na druhou stranu šancí pro další francouzské hráče – Dembelého nebo Comana, kteří jsou na to individuálně také velmi dobře.“


V Paris Saint Germain hrají i dvě nejzářivější hvězdy jihoamerických reprezentací – Messi a Neymar. Mohou dovést svoje národní týmy k vytouženému triumfu?

Argentina a Brazílie patří k největším favoritům šampionátu, dále pak Francie, Německo, možná i Nizozemsko. Myslím si, že bude i jedno překvapení z Afriky. Hodně bude ale záležet na momentální formě každého týmu, protože hráči odehráli během zkráceného podzimu kvůli mistrovství světa strašně moc zápasů – v ligových soutěžích, evropských pohárech i v reprezentaci. Jsou placeni kluby, tak musejí pro ně odvést maximum práce i s rizikem, že se třeba zraní a o mistrovství světa přijdou. Kdo bude nejčerstvější, bude mít nejvíc šancí v Kataru uspět.“


Koho považujete za největšího favorita nebo komu budete držet palce?

Nejlepší by bylo, kdyby mistrovství světa vyhrál tým, který bude hrát nejlepší fotbal. Ale takhle to většinou nebývá, každopádně by bylo fajn, aby fanoušci viděli kvalitní ofenzivní fotbal. Čekám ho hlavně od obou jihoamerických velmocí Brazilců a Argentinců.“


Na lavičce Girondins jste strávil v roli asistenta minulou sestupovou sezonu. Co s odstupem času považujete za hlavní příčinu pádu?

Jsem pořád hrozně zklamaný, že jsme sestoupili. Nezlobte se, ale nebudu se pouštět do nějakých rozborů, proč se to stalo.“


V létě to vypadalo dokonce na sešup až do třetí ligy, nakonec klub s odvoláním uspěl a nyní je na druhé příčce, znamenající návrat zpátky mezi francouzskou elitu!

Je to určitě reálné, aby se Girondins se co nejrychleji vrátili zpátky tam, kde by klub měl stabilně být. Aby fanoušci mohli zase po roce nasávat atmosféru první ligy jako dřív.“


Kolik jich na druholigová utkání dorazí?

Co do návštěvnosti je Bordeaux nejlepším týmem, na zápase proti Pau bylo 26 tisíc diváků, víc nemá klub na druhou ligu povolených. Hráči tuhle podporu vnímají a věřím, že udělají maximum, aby od příští sezony chodilo zase na první ligu opět 40 tisíc lidí.“


Chodíte na domácí zápasy v Bordeaux?

Spíš se dívám v televizi.“


Dal jste si od fotbalu odpočinek, nebo se dál věnujete trenérské práci u jiných týmů?

Zatím nikde netrénuji a dávám si odpočinek. Uvidíme, jak se celá situace vyvine.“


Po tolika fotbalových letech máte spoustu volného času…

Já se nezastavím, protože se stěhujeme z bytu do domu, takže mám o práci každý den postaráno.“


Jdete si aspoň rekreačně zahrát fotbal?

Jo, chodím kopat za tým, který hraje šampionát firem. Má to docela dobrou úroveň. Je super si fotbal zahrát, protože ho máte pořád rád.“


Předpokládám, že jste žádné kilo navíc nepřibral!

Musím to zaklepat, docela si svoji váhu pořád držím.“


V minulých dnech jste byl v Česku na návštěvě. Co všechno jste během ní stihl?

Byli jsme se podívat za našimi v Ličně, protože jsme je od června neviděli. Potkali jsme se i s bráchou Markem, který žije v Hradci, a přijel na dovolenou. Starší brácha Honza bydlí také v Ličně.“


Jezdí váš otec s přáteli ještě na reprezentační zápasy, jako když jste ještě hrával vy?

Byli se podívat v září v Edenu na zápase Ligy národů proti Portugalsku.“


Viděl jste už dokumentární film Jan Koller – Příběh obyčejného kluka, který nedávno vyhrál mezinárodní festival v Miláně? Ve Francii jste měli k sobě blízko, ne?

Bohužel jsem film ještě neviděl. Jsem moc rád, že se to povedlo natočit. Film musí být takový, jaký je „Dino“. Ani se nedivím, že vyhrál festival v Miláně. Je to super kluk, velmi dobře si spolu rozumíme. Všechno, co dosáhl, si tvrdě odpracoval. I když začal s vrcholovým fotbalem pozdě, dokázal v něm neuvěřitelné věci a dosáhl na spoustu úspěchů. Byl to výborný fotbalista a je to výborný chlap.“


Jste s někým z bývalých reprezentačních spoluhráčů v pravidelnějším kontaktu?

S „Ujfou“ (Tomášem Ujfalušim) jsme se viděli dvakrát na golfovém turnaji Pepa Guardioly na Mallorce. Ale teď jsem právě kvůli stěhování nebyl hrát golf dva a půl měsíce. Jsou to sice starosti, ale je to paráda, že budeme bydlet v domě. Občas si zavolám nebo napíšu s „Hybšou“ (Tomášem Hübschmanem), Honzou Polákem či s „Drobasem“ (Jaroslavem Drobným). Máme takovou skupinu.“

JAROSLAV PLAŠIL

Narozen: 5. ledna 1982. Výška: 183 cm. Váha: 71 kg. Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: Sokol Černíkovice (1987-1992), Spartak Rychnov n. Kn. (1992-1993), SK Hradec Králové (1993-1999), AS Monaco (Francie, 1999-2003), US Créteil (Francie, 2003), AS Monaco (Francie, 2003-2007), CA Osasuna (Španělsko, 2007-2009), Girondins Bordeaux (Francie, 2009-2013), Calcio Catania (Itálie, 2013-2014), Girondins Bordeaux (Francie, 2014-2019). Reprezentace: 103 zápasů / 7 gólů. Největší úspěchy: bronz na EURO 2004 v Portugalsku, postup do čtvrtfinále EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině, účastník MS 2006 v Německu, účastník EURO 2008 v Rakousku a ve Švýcarsku, účastník EURO 2016 ve Francii, finalista Ligy mistrů (2004). Trenérská kariéra: Girondins Bordeaux (asistent 2019-2022).