V létě se vrátil z hostování v Jablonci, ze Slavie následně JAN SÝKORA putoval na svoje první zahraniční angažmá. Polský Lech Poznaň za něj zaplatil 27 milionů korun, rychlonohý záložník se stal nejdražší posilou v historii klubu. V úvodu ho přibrzdily nemoc a zranění, teď už je šestadvacetiletý Sýkora fit a připraven pomoct týmu v domácí soutěži i v Evropské lize.

„O POSTUP SE BUDEME RVÁT“

„Ve čtvrtek jsme porazili ve skupině Evropské ligy Lutych a připsali si první body do tabulky. Postoupit bude strašně těžké, ale proč se nepokusit. Dokud je o co hrát, budeme se o šanci prát. Samozřejmě nám výhra na Lutychem zvedla sebevědomí, věřím, že se to odrazí i na lepších výsledcích v polské lize. Přišel jsem kvůli zranění o zápas s Benfikou Lisabon, proti Rangers jsem si už chvilku zahrál. Jak jsme si proti favoritům stáli? Musím říct, že ve všech zápasech jsme byli kvalitní na míči, měli jsme pasáže, kdy jsme Benfiku i Rangers přehrávali. Bohužel se nám nepodařilo dotáhnout slibné akce. Rangers z jedné šance, kterou měli ve druhém poločase, udeřili.

„BYL JSEM MĚSÍC MIMO HRU“

V Glasgowě jsem strašně litoval, že nemohli být v hledišti diváci. Přišli jsme o obrovský zážitek, atmosféra na stadionu Rangers je pověstná. Nedá se svítit, taková je doba. Teď nás to mrzelo o víkendu i na Legii v polské lize, kde je také krásný stadion. Když jsem do Lechu přišel, byla povolena polovina kapacity stadionu. Počty nakažených v zemi se ale nyní také zvýšily, diváci teď do hledišť nesmí vůbec. Mrzí mě taky, že jsem byl od konce září přes měsíc mimo hru. Nejdřív jsem měl zažívací potíže, když jsem pak začal trénovat, udělal se mi pod kotníkem menší zánět. Jak jsem na nohu šlapal, léčba se prodloužila. Ale teď už jsem skoro čtrnáct dnů v plné zátěži, jsem v pohodě.

„CÍLE MÁME TY NEJVYŠŠÍ“

S Lechem jsme v lize zatím na dvanáctém místě. Máme ale zápas k dobru. Nevím, jestli jde o daň za účast v Evropské lize. Spíš je to daň za laciné góly ze standardek. Průběh ligy z pohledu Poznaně vidím ve dvou rovinách. Naše mužstvo působí skvěle, snažíme se hrát fotbal, všechny soupeře přehráváme. Bohužel dostáváme hloupé branky, kterých se prostě musíme vyvarovat, abychom byli v tabulce výš. Cíle máme ty nejvyšší. Nechci mluvit přímo o titulu, abych nic nezakřikl. Zkrátka čím výš budeme, tím líp. Máme v klubu všichni v hlavách, že chceme získat nějakou trofej. Ale sezona je teprve na začátku, podobné soudy jsou předčasné.

„ZÁZEMÍ JAKO VE SLAVII“

Prošel jsem Slavií, Libercem, Jabloncem, českými top kluby. Jak vyznívá srovnání zázemí s Poznaní? Na Slavii je podobné, v tom rozdíly nejsou. Slavia je také velkoklub, hraje pravidelně evropské poháry. Máme nádherný, velký stadion, je smutné hrát před prázdnými tribunami. Zažil jsem na začátku zápas, když přišlo osmnáct tisíc fanoušků, byla skvělá atmosféra. Ohledně ochranných opatření v polských prvoligových týmech je to zhruba tak, že jsme testovaní před ligovými zápasy. Odběry ale nejsou pravidelné. Pochopitelně procházíme testy před každým utkáním v Evropské lize.

„PRACUJU NA POLŠTINĚ“

Jsem nejdražší posila v historii klubu. Na jednu stranu je to zavazující. Ale už mi není dvacet, mám něco za sebou. Dokážu s tím žít. Přišel jsem, a je jedno za kolik peněz, abych Lechu pomohl. Chci s týmem vyhrávat, dotáhnout se na špičku ligy. Z kabiny asi nejvíc kamarádím se slovenským obráncem Lubomírem Šatkou. Ze začátku mi hodně pomohl, ulehčil mi příchod. Můžu si s ním pokecat. Polštině sice docela rozumím, ale dělá mi problémy tímto jazykem mluvit. Mám učitelku, snažím se na polštině pracovat. Ale některá slovíčka, to je vážně chuťovka.“ (smích)