David Pavelka: „S podzimem jsem osobně spokojený!“

David Pavelka: „S podzimem jsem osobně spokojený!“

Už jsou to téměř dva roky, co David Pavelka dorazil z Liberce do Istanbulu. V turecké metropoli se s rodinou zabydlel, dovede si představit, že tu ještě nějaký čas vydrží. Ostatně, na trávníku se mu daří. V Kasimpase si vybudoval silnou pozici, v této sezóně odehrál všechno, co mohl.

„S FENERBAHCE JSME NA VÍC NEMĚLI“
„O víkendu jsme prohráli na Fenerbahce, musím přiznat, že jsme na víc neměli. Výsledek sedí. Poslední dobu jsme s tureckými giganty drželi krok. Včera se ukázalo, že je sice porážet umíme, ale ne pravidelně. Loni jsme byli jediní, kteří obrali všechny velké kluby o body. Zdolali jsme Besiktas i Galatasaray, ten dokonce tři nula venku. Jen skalp Fenerbahce mi chybí. Bylo na nás výborně připravené, vědělo o našich slabinách. Mohlo přidat ještě další góly. V takových utkáních je třeba, aby se sešla spousta věcí. My praktikujeme defenzivní fotbal, pokud se nám nedaří dostat soupeře v obranném bloku pod tlak, je problém.

„MYSLÍM, ŽE K POHÁRŮM NÁM NĚCO CHYBÍ“
V Kasimpase se tiše mluví o Evropské lize, ale v létě se náš kádr dost obměnil. Myslím, že nám k tomu ještě krůček chybí. První sezónu, co jsem do Kasimpasy přišel, nám poháry utekly o bod. Loni jsme je málem uhráli přes Turecký pohár. Teď nám odešli většinou zkušení kluci, hrajeme s mladým týmem. Má velký potenciál, noví fotbalisté přišli z velkých klubů -  z Benfiky Lisabon nebo z Atlétika Madrid. Jsme ale celkově mladí, pořád tomu něco chybí. Chce to prostě čas. V další sezóně bychom mohli udělat další krůček vzhůru, pokud se udrží stávající kádr.

„DOPŘEDU MÁM POMĚRNĚ SVÁZANÉ RUCE“
Z osobního hlediska jsem s podzimem spokojený. Ačkoli ze strany trenéra necítím až takovou důvěru, musím bojovat o místo, nastoupil jsem zatím ve všech zápasech. Vynechal jsem jediné utkání, a to jen kvůli karetnímu trestu. Vzhledem k našemu defenzivnímu modelu mi však chybějí čísla, co se týká produktivity. Góly, asistence. Bohužel do koncovky se příliš nedostávám. Opravdu jen sporadicky. Hrajeme totiž na dva defenzivní záložníky, dopředu mám poměrně svázané ruce. Trenér nás s kolegou ze záložní řady dopředu moc nechce pouštět.

„S RODINOU JSME V ISTANBULU ZABYDLENI“
V Turecku jsem téměř dva roky. Nejtěžší byl první půlrok, kdy jsem tu byl sám. Je to velký skok. Liberec je sice větší české město, ale pořád se to nedá porovnávat s šestnáctimilionovým Istanbulem. Je to tady frmol, fofr ve všech směrech. Jsme tady s rodinou ale už zabydleni. Víme, co a jak. Kam za doktorem a podobně. Tyto věci máme nastavené, jako bychom v Istanbulu bydleli pořád. Zvykli jsme si. Musím zaklepat, bezpečnostní situace je nyní příznivější, než když jsem přicházel. Je tu relativní klid. Užíváme si památky a podobné věci. Cítíme se tu líp.

„V RÁMCI TURECKA BYCH KLUB MĚNIT NECHTĚL“
V Kasimpase mi končí smlouva po této sezoně. Klub projevil prodloužit naši spolupráci, po předložení první nabídky jsem si řekl, že ještě chvilku počkám. Chci vědět, jakou cestou se klub vydá. Před Vánocemi se k jednání vrátíme. Líbí se mi tady, v rámci Turecka bych asi klub měnit nechtěl. O tom není potřeba spekulovat. Uvidíme, jestli se třeba něco nenaskytne. Některé kluby, když cítí, že hráč bude v létě volný, projeví zájem dříve. Ale v Kasimpase jsem spokojený, nebránil bych se ještě nějaký čas zůstat. Uvidím, jak se to bude vyvíjet. Nejsem ovšem pokerový hráč, který by chtěl do poslední chvíle šachovat.

„V REPREZENTACI MUSÍM ČEKAT NA ŠANCI“
Je to už přes rok, co jsem se naposledy objevil v české reprezentaci. Kdo si jednou na sebe obleče dres národního týmu, ví, že je to nejvíc, co může ve fotbale dokázat. Ale beru to, jak to je. Nějakou šanci jsem pod trenérem Jarolímem dostal, nepřesvědčil jsem. Kvalifikace v Německu byla možná mým nejhorším zápasem v dospělém fotbale. Nepovedlo se mi v něm nic. Pak jsem měl dostat šanci proti Dánsku, kvůli zdravotním problémům z toho sešlo. Příležitost dostali jiní, kteří ji využili. Trenér zve ty, kterým důvěřuje, to je v pořádku. Nepovažoval jsem se nikdy za pevného člena kádru, byl jsem na hraně. Musím bojovat, čekat na šanci. Třeba přijde, třeba ne. To je fotbal.“

DAVID PAVELKA

Narozen:  18. května 1991. Výška: 185 cm. Váha: 75 kg. Stav: ženatý, manželka Lída, syn David (3), dcera Rozárka (20 měsíců). Fotbalový post: záložník. Reprezentace: 14 zápasů, žádný gól. Hráčská kariéra: ABC Braník (1997-2000), Sparta Praha (2000-2011), 1. FC Slovácko (2011-2012), Sparta Praha (2012-2013), Slovan Liberec (2013-2016), Kasimpasa (Turecko, 2016-?). Největší úspěchy: postup na EURO 2016, 2 starty na EURO 2016, vítěz Poháru FAČR (2015), účast v jarním play-off Evropské ligy (2013), postup do skupinové fáze Evropské ligy (2015).