Bořek Dočkal: „Věřím, že evropskou šňůru nepřerušíme!“

Bořek Dočkal: „Věřím, že evropskou šňůru nepřerušíme!“

Trenér Jaroslav Šilhavý na něj vsadil jako na klíčovou osobnost české reprezentace, kterou na podzim převzal v nelehké situaci, kdy měl zachránit příslušnost ve druhé skupině Ligy národů. BOŘKOVI DOČKALOVI, který v tu dobu dokončoval svoje roční hostování v Philadelphii, dal kapitánskou pásku a třicetiletý kreativní středopolař naloženou odpovědnost za hru i vnitřní klima v kabině unesl. Jen o pár měsíců si podobný scénář zopakoval po návratu na Letnou s pražskou Spartou, která díky zatím stoprocentní jarní bodové bilanci začala i prohánět mistrovskou Plzeň na druhém místě…

Čekání na vyřízení vašeho přestupu z Číny, kde jste měl ještě dvouletý kontrakt, zpátky do Sparty se protahovalo, nestihlo se vyřídit ani do startu české ligy. Neměl jste obavy, že by dlouhá jednání mohla nakonec třeba zkrachovat?

„Ne, šlo to podle scénáře, který se nastínil v lednu. Samozřejmě tam byly chvilky, že to někdy vypadalo líp, někdy hůř, ale nikdy to nebylo tak, že bych si říkal, že to nedopadne.“

Do české ligy jste skočil bez jediného odehraného zápasu, třebaže jste se Spartou absolvoval celou zimní přípravu. Byl to pro vás nepříjemný handicap?

„Bral jsem to tak, že jiná varianta není, snažil jsem se všechno v přípravě odtrénovat. Viděl jsem, že trénujeme dobře. Věděl jsem, že mi nebude trvat pět nebo šest zápasů, než se do toho zase kondičně a herně dostanu. Už jsem zažil pár takových návratů po zranění, kdy jsem hned naskočil.“

Žil jste ve dvou světových velmocech – v Číně a Spojených státech. Co jste si odtud odnesl v sobě?

„Nebylo to jen o tom, že poznávám jinou kulturu a jak tamní lidé přemýšlejí. To je jedna stránka věci, tou druhou je, že se člověk zamýšlí sám nad sebou. Začne si uvědomovat, jak se máme tady v Česku dobře, uvědomí si svoje životní priority. Možnost toho poznání přináší i možnost porovnávání. Tam jsem na to narážel. Přišla nějaká konkrétní situace, kterou jsem byl zvyklý řešit evropským způsobem, protože jsem tady vyrostl. A najednou vidím, jak ji řeší lidé z druhého konce světa. To mi dává možnost porovnání úhlu pohledu ze tří kontinentů. V Americe jsem například narážel na to, že lidé tuhle možnost porovnávání nemají, protože celý život strávili jenom tam, jsou trochu zakuklený a myslí si, že všechno nejlepší je z USA. Já mám možnost a šanci tyhle situace vyhodnotit správně.“

Kdy ve vás uzrálo rozhodnutí vrátit se na Letnou?

„K návratu jsem se rozhodl, když mě Sparta oslovila, že by měla zájem, abych se do ní vrátil. Bylo to v průběhu loňského podzimu při reprezentačních srazech. Od té doby jsme byli v kontaktu.“

Tehdy se už zrodila varianta, že se budete připravovat se Spartou bez ohledu na to, jestli bude přestup dotažený?

„Trénoval jsem s ní i před rokem. Bylo to dané hlavně tím, že bych po sezoně měl třeba dvouměsíční volno, což je moc, byl jsem zvyklý tak maximálně na tři týdny dovolené. Tím, že se jednalo o přestupu zpátky do Sparty, tak mělo logiku, abych se s ní i připravoval. Každý trénink v zimě byl pro mě dobrý.“

Změnila se během vaší dvouleté nepřítomnosti česká liga?

„Liga je dost podobná jako před dvěma lety, jen se hodně obměnily hráčské kádry. Dřív jsem dopředu věděl, v jaké sestavě soupeř nastoupí, jaké jsou tam varianty. Teď si musím dávat pozor na nová jména hráčů, které jsem tady předtím nepotkával. Herní styl české ligy se ale nijak výrazně nezměnil.“

Jak by vyšla z porovnání s čínskou a americkou ligou?

„Můžu říct jen svůj pocit, protože porovnání by přinesla jen vzájemná konfrontace. V Americe se víc sází na individuální schopnosti hráčů, v Česku se hraje dobře kompaktně, týmově, takticky. Přímá konfrontace by ukázala, kdo je na tom líp a myslím si, že by to bylo docela zajímavé. V Americe je široký výběr skvělých hráčů. Čínská liga je níž kvalitou, nejvýraznějšími osobnostmi jsou Brazilci. V sestavě mohou být jen tři cizinci, většinou ofenzivní fotbalisté, kteří výrazně převyšují domácí hráče, takže se od nich očekává, že vezmou balon, obejdou dva-tři protihráče a udělají ten rozdíl, rozhodnou zápas. V MLS jsem potkal spoustu skvělých fotbalistů z Jižní Ameriky, kteří u nás takové jméno nemají jako třeba Rooney nebo Zlatan (Ibrahimovič), ale jejich fotbalová kvalita je vysoká a mohou se časem dostat i na úroveň těchto dvou velkých hvězd.“

Očekával jste stoprocentní jarní rozjezd Sparty?

„Už v přípravě jsem vnímal, že se to vyvíjí dobrým směrem, že se zlepšují důležité body hry, takže byla naděje, že by se to mohlo v lize zlepšovat výsledkově i herně. Jenže mezi přípravnými a ligovými zápasy je diametrální rozdíl, což se projevilo v těch úvodních jarních utkáních, která nebyla herně tak povedená. Věděl jsem, že bude důležité právě tyhle dva-tři zápasy vyhrát, i tým se uklidní, všechno si sedne, půjde nahoru S dalšími utkáními se i náš herní projev dostává tam, kde bychom ho chtěli mít.“

Týmu šéfujete i jako kapitán!

„Spartou jsem prošel, vím, co mě v klubu čeká, i co se ode mě čeká za výsledky. Snažil jsem v kabině fungovat normálně, přirozeně, abych se stal co nejrychleji součástí týmu, aby mě přijal. A pomáhal mu ve všech směrech, kde to jen půjde.“

Hodně se spekulovalo o tom, jak si sednete s Guélorem Kangou, který si na podzim občas na hřišti dělal, co chtěl…

„S Kangou jsou to celkem jednoduché počty. Je to dobrý hráč, chce pořád hrát, je v nabídce, tak není o čem mluvit. Už od prvních tréninků jsem věděl, že si herně rozumíme a dokážeme si na hřišti vyhovět. Trenér na to ale musí koukat z více pohledů, není to jen o herním souladu nás dvou, ale jestli z toho i celý tým profituje, jestli to sedí do systému, který chceme hrát.“

Po dvou posledních porážkách Plzně jste stáhli její náskok na pět bodů!

„Nemáme to ve svých rukách, po podzimu měly oba týmy mezi sebou velký rozdíl, který se nyní zmenšil. Z toho máme samozřejmě radost, protože nějaká šance na druhé místo existuje. Věděli jsme, že musíme pořád vyhrávat, jinak to nepůjde. Plzeň je nyní ve stavu, že nám dovolila se přiblížit, ale nemyslím si, že bude ztrácet body často. Pro nás se nic nemění, musíme pořád vyhrávat. Psychologicky máme nyní navrch, s třináctibodovým náskokem by se Plzni hrálo určitě líp než s pětibodovým.“

Viktoria má už duel se Slavií za sebou, Spartu derby čeká na začátku dubna v Edenu…

„Derby vždycky patří do top-zápasů v každé sezoně. Chtěli bychom ho v Edenu zvládnout, zvlášť když se objevila šance na druhé místo. Bude to pro nás jeden z nejdůležitějších zápasů jara.“

V sobotu jste proti Olomouci na Letné kvůli zranění nehrál, co se vám na tréninku stalo?

„Nebyl tam ani špatný pohyb ani kontakt, je to nejspíš souhra několika okolností, bolí mě přechod lýtka a achillovky na levé noze. V poslední době jsem měl právě s touhle nohou určité problémy, a to se asi nyní projevilo. Když se mi to na tréninku přihodilo, tak jsem z toho neměl dobrý pocit, ale v dalších hodinách se to zlepšovalo, takže jsme zkoušeli, jestli bych nezvládl v sobotu nastoupit proti Sigmě. Před zápasem jsem si vyhodnotil, že to prostě nepůjde. V pondělí ráno jsem byl na vyšetřeních a probíráme s lékaři, co se s tím během reprezentačního srazu nechá dělat.“

Před tak atraktivním dvojzápasem tyhle zdravotní trable o to víc bolí…

„Neberu to tak, že bych přišel zrovna o tyhle dva zápasy se špičkovými světovými týmy. Obecně mě mrzí každé utkání, ve kterém nemohu nastoupit. Po celou kariéru jsem více méně zdravý, když nepočítám nějaká drobnější zranění, takže jsem z absencí vždycky špatný. Měl bych stejné pocity, kdyby nás místo Anglie a Brazílie čekaly i dva přátelské zápasy s méně atraktivními soupeři.“

Sledujete Premier League, ve které hrají s výjimkou mladého Sancha všichni angličtí reprezentanti?

„Nepouštím si ji každý týden, ale na koukání to je nejlepší liga na světě. Musím říct, že v poslední době je zajímavý i anglický nároďák, to jsme viděli i na loňském mistrovství světa v Rusku. Je v něm spousta mladých, velmi šikovných hráčů, i jako tým předvádějí velmi dobrý fotbal.“

Kudy vede cesta, jak by bylo možné favorita naší kvalifikační skupiny obrat ve Wembley o body?

„Abychom měli naději na bodový zisk, tak se musí sejít víc věcí dohromady. Individuální výkony na hranici svých možností a týmový výkon, což ale nemusí stačit, naopak soupeř se třeba dopustí nějakých chyb, nepodá očekáváný výkon. Na papíře je kvalita nesrovnatelná, to platí jak o Anglii, tak o Brazílii, se kterou se o čtyři dny později střetneme v Edenu.“

Samostatná česká reprezentace startovala na šesti evropských šampionátech v řadě. Bude hrát i na „putovním“ EURO 2020?

„Věřím, že evropskou šňůru nepřerušíme! Máme za sebou z podzimu zápasy, které se povedly výsledkově a herně. Kvalifikační skupina je pro nás, myslím, hratelná. V silách tohoto týmu je, abychom z ní postoupili na EURO 2020. Každý zápas bude důležitý, každý bod se bude počítat. Kdyby se nám povedl vstup v Anglii a pak červnový dvojzápas doma, tak bychom k postupu udělali důležitý krok. Myslím si, že skupina bude dost vyrovnaná, že si soupeři budou navzájem body brát. Je to lepší varianta, než když třeba dva týmy všechno vyhrávají, protože pak každé zaškobrtnutí může být fatální. Anglie je jasným favoritem, nic nasvědčuje tomu, že by stávající národní tým musel měnit, žádná generační obměna mu nehrozí. Jsou to spekulace, jestli je lepší dostat největšího favorita hned na úvod, a ještě k tomu na jeho hřišti. Ale když vidím termínový rozpis zápasů naší skupiny, tak si říkám, že je to dobrý vstup. Nejsme pod žádným výsledkovým tlakem, začíná se od nuly i od 0:0.“

BOŘEK DOČKAL

Narozen: 30. září 1988. Výška: 182 cm. Váha: 72 kg. Stav: ženatý, manželka Kamila, synové Samuel (5) a Mateo (9 měsíců). Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: Bohemia Poděbrady (1995-1998), Slavia Praha (1998-2007), SK Kladno (2007-2008), Slovan Liberec (2008-2010), Konyaspor (Turecko, 2010), Rosenborg BK (Norsko, 2011-2013), Sparta Praha (2013-2017), Che-nan Ťien-jie (Čína, 2017), Philadelphia Union (USA, 2018), Che-nan Ťien-jie (Čína, 2019), Sparta Praha (2019-?). Reprezentace: 39 zápasů / 6 gólů. Největší úspěchy: účast na EURO 2016 ve Francii, bronz z mistrovství Evropy hráčů do 21 let (Dánsko 2011), postup do čtvrtfinále Evropské ligy (2016), mistr české ligy (2014), vítěz Poháru České pošty (2014), vítěz Superpoháru FAČR (2014).