Druhý restart během půl roku. Na jaře v Karviné se záložníkovi ADAMU JÁNOŠOVI kvůli zranění kariéru nahodit nepodařilo, teď se o to pokusí v Bohemians Praha 1905. Někdejší opora ostravského Baníku věří, že u Botiče najde bývalou formu a Klokanům pomůže do vyšších pater tabulky.

JE SKVĚLÉ, ŽE SE OZVALA BOHEMKA“

„Po minulé sezoně mi skončilo hostování v Karviné, dojížděla mi smlouva s Baníkem. Čekal jsem, co bude dál. Upřímně, příliš nabídek jsem neměl. Volal mi třeba trenér Slovácka pan Svědík. Ale sháněl spíš jiné hráče, přišel bych víceméně jen na doplnění kádru. Když se pak naskytla možnost jít do Bohemky, zajásal jsem. S rodinou jsme se chtěli vrátit do Prahy, takže i z tohoto pohledu je skvělé, že se ozvala právě Bohemka. Sice hraje poslední sezony spíš níž, ale jde o populární klub s velkou historií. Uzavřel jsem smlouvu na dva a půl roku, věřím, že minimálně tento čas v Ďolíčku vydržím.

„OD KONCE SEZONY JSEM TRÉNOVAL SÁM“

S trenérem Bohemky panem Veselým jsem se neznal, udělal na mě ale hodně dobrý dojem. Měl o mě vyloženě zájem, což mi udělalo radost. Jediné malé mínus je, že jsem přišel v době, kdy kluci měli za sebou už týden přípravy. Já jsem od konce sezony trénoval sám, což není úplně ideální. Ne, že bych běhal málo, nešetřil jsem se. Jenže pořád to nebyly takové tréninkové dávky, které bych potřeboval. Na jaře jsem navíc zraněný, nehrál jsem soutěžní zápas přes dva měsíce. Karviná mě bohužel do posledních dvou utkání nepustila, chtěl jsem aspoň trochu nabrat zápasovou kondici.

„MÁM PODOBNOU DNA JAKO BOHEMKA“

Bohemka je proslulá tím, že se nikdy nevdává. Tohle je její DNA. Myslím, že mám podobnou. Díky tomu bych do klubu mohl dobře zapadnout. Výběr klubu zkrátka vyšel skvěle, doufám, že tento styl fotbalu by mi mohl vyhovovat. Samozřejmě se chceme prezentovat i kombinačním fotbalem, ale na Bohemce je zvykem, že jedou všichni nadoraz. A klidně i přitvrdí, když je třeba. To mi nedělá problém. Za přestup do Bohemky jsem rád i díky fantastickým fanouškům, domácí zápasy jsou ve skvělé atmosféře. Mám do fotbalu velkou chuť, doufám, že si všechno brzy sedne.

„CHTĚL JSEM ZKUSIT POLSKOU LIGU“

V Baníku jsem si vybudoval silnou pozici, bohužel poslední rok se všechno sesypalo. Kdy nastal zlom? Možná před rokem v létě, kdy se mnou chtěl klub prodloužit kontrakt, ale já jsem nekývl. Řekl jsem vedení narovinu, že bych chtěl zkusit polskou ligu. Ale pokud by mi nevyšla, že bych chtěl zůstat v Ostravě. Důvodů bylo ale víc. Nepadl jsem si také do oka s koučem Smetanou. Trénoval jsem naplno, nic jsem neflákal. K fotbalu je však potřeba i čistá hlava, kterou jsem, přiznávám, tehdy neměl. První dva měsíce v sezoně asi nebyly z mojí strany ok, co se týká psychiky. K tomu naskočil mladý Kaloč, odchovanec Baníku. Týmu se i dařilo výsledkově, trenér neměl důvod sahat do sestavy.

„CHCI BÝT HLAVNĚ ŠŤASTNÝ“

Do té doby jsem byl zvyklý pravidelně hrát, prakticky nikdy jsem nevysedával na lavičce. Období bylo pro mě hodně složité. Nakonec jsem šel v zimě do Karviné, abych nastartoval kariéru. Jenže jsem se na začátku zranil. Vedení Karviné samozřejmě očekávalo, že budu hrát a týmu pomůžu. Zranění ale člověk neovlivní. Takže minulou sezonu bych nejradši zmačkal a vyhodil do koše. Jednoho večera jsem si sednul a řekl jsem si: chci být hlavně šťastný, chci mít zase z fotbalu radost. Jsem rád, že se všechno uklidnilo. Protože pohled na mě nebyl v posledních měsících hezký. Teď jsou věci dobře nasměrované. Jde o to, správně je uchopit. Věřím, že se mi podaří vrátit se zpátky.“